Malé zázraky

Od autorky jsem četla zatím jen knihu Člověk Gabriel - její prvotinu. Na Dcery se teprve chystám. Sice je nešťastné srovnávat román s knihou povídek, ale co do vyzrálosti bych osobně tipovala, že tyto povídky musely být napsány dřív. Podání je velmi nenáročné, ale musím říci, že zde mi to ani trochu nevadilo. Knížka mě přiměla vzpomenout si na několik mých vlastních životních peripetií a prožitých ,,malých zázraků".
Pokud potřebujete povzbudit či najít spřízněnost v nějaké zapeklité životní etapě a hledáte příběhy psané nekomplikovaným stylem, mohla by pro vás tato knížka být tím pravým.

Ze všech tří knih autorky mi tahle přišla asi nejslabší, kupodivu mě nejvíce zasáhla povídka Kaple v mlhách, která se úplně vymykala stylu všech ostatních. Nicméně kniha se četla hezky a téma je zajímavé:)

Kniha mi připomínala sbírku článků z časopisů pro ženy. Některé povídky se mi líbily, jiné ne. Nejvíc mě oslovily "Kulatiny" a "Jako ve filmu", to odvozuji podle toho, že si na příběhy po dočtení alespoň mlhavě vzpomínám... ale předpokládám, že za týden si nevzpomenu ani na ně.

"Takže jak by to bylo, kdybych umřela? Dostala bych se do toho nebe a jak bych se tam udržela, to bych byla jako letadlo?"

No... Myslím, že nejtrefnější je komentář, že je to jak vystřižené z časopisu pro ženy. Moje očekávání bylo, že kniha poukáže na drobné radosti v životě. Místo toho bych část povídek přejmenovala na VELKÉ zázraky, které ukazují, že všelékem je návštěva jógy, kartářky, masérky nebo aspoň intenzivně myslet na to, co si přejeme. Všechny ženy v povídkách jsou vlastně černobílé - silné, emancipované, nezávislé, odvážné, vše zvládají a o všechny pečují, a nebo se takovými stanou během povídky. Všechny děti jsou chápající a podporují své rodiče v tom, aby spolu nebyli, našli si nového partnera a tak dále. Na dovolenou dobrý, ale opakující obraty ("Cinknutí lžičky přerušilo ticho.", "Mrkl na ni čtverácky." a moje oblíbené "Zalilo ji teplo.") mě ke konci už dost rozčilovaly. Slabé 2,5 hvězdy.