Bez srdce

Nahlédnout do minulosti záporáků je vždycky zajímavé, protože jim samostatný příběh dodá úplně jiný rozměr. Donutí vás to se na celou postavu dívat jinak a Meyer to samé použila už i u Měsíčních kronik, takže ví, že to funguje. Navíc, všichni víme, že se nikdo zlým nerodí, ale stává. Jen se na to občas zapomíná. Kdybyste chtěli, našli byste na téhle knize milion chyb... ale já nechci hledat a vypíchnu jenom ty základní, které mi osobně vadily nejvíc. První z nich je rozvleklý úvod a zbytečné protahování některých pasáží. A druhou je konec. Člověk sice ví, jak všechno dopadne a že ho nečeká nic dobrého, ale stejně se po celou dobu, co čtete, neubráníte doufání. Naivně věříte, že to přece jenom bude jinak. Protože byste to postavám hrozně přáli. Na druhou stranu právě závěr dělá knihu Bez srdce opravdu skvělou a celkovému vyznění příběhu dodává tu správnou hloubku a "duši". Což ještě neznamená, že by byl o to méně bolestný. Někdo vyčítá Catherine, že byla moc naivní, pasivní, nerozhodná... ano, byla. Ale nesmíme zapomínat, že postavy jsou takové, jaké je stvoří jejich autor. A tohle se musí Meyer nechat, že ona od začátku věděla naprosto přesně, jakou chce Srdcovou královnu mít, a tak byl každý její čin dalším krůčkem k tomu, kým se stane. Klobouk dolů si autorka zaslouží i za celkové uchopení známé pohádky a prostředí. Zpracovat retteling by se mohlo zdát lehké, protože spisovatelé pracují už s tím, co "vymyslel" někdo jiný. Ale uchopit vše tak, aby to fungovalo i "nově", dodržet základní charakter známého světa a postav, a do toho zasadit vlastní originální příběh ... to chce odvahu a dost spisovatelského umu. Meyer se vše podařilo na výbornou a mně se Bez srdce neskutečně trefila do čtecí nálady. A vzhledem k tomu, že jsem si po dočtení připadala taky naprosto otupělá, emočně vycucnutá a rozervaná, nemůžu jinak, než dát 5*.

Marrissa Meyerová vzala již klasický předpoklad, že zlým se člověk nerodí, nýbrž se jím stává. Pro její hlavní hrdinku Catherine to platí dvojnásob. Koneckonců, všichni víme, jaká je Srdcová královna bezcitná mrcha, co nechává sekat hlavy na potkání… A když nám je na začátku příběhu představena sice možná trochu rozmazlená, ale jinak celkem milá a přátelská mladá dáma, nedá moc práce odhadnout, že nás čeká pořádná tragédie. Nicméně nutno podotknout, že za své neštěstí si může Catherine z velké části sama.

Většinu knihy se zmítá mezi přáními svých rodičů a vlastními tužbami, neschopná učinit žádné zásadní rozhodnutí, které by její život postrčilo tím či oním směrem. (A když už sem tam nějaké učiní, je vyloženě hloupé.) Ačkoliv se tváří jako paní svého osudu, nechává se donekonečna jen vláčet událostmi sem a tam a dílčí rozhodnutí, která občas udělá, nic nemění na tom, že nemá dostatek vůle a odhodlání. Můžete se tak dost často přistihnout, že ji nevnímáte jako oběť okolností, jak by se mohlo na první pohled zdát. Možná to ale byl autorčin záměr.

Reálie Říše divů Meyerová podchytila dobře. Drží se kánonu, přitom do něj ale dosazuje vlastní nápady. Jako výtku bych však zmínila trochu natahovaný, překombinovaný závěr a občas až přílišnou hrdinčinu pasivitu.

Alence jsem nikdy nějak nepřišla na chuť, tajže jsem měla poněkud obavy, zda mě bude kniha baviz. Marissa je ale skvělá vyoravěčka, takže jsem se díky ní brzy ponořila do kouzelného světa plného podivností a opravdu si tu jízdu užívala.
Ke Cath jsem si celkem dlouho hledala cestu. Nebyla mi vyloženě nesympatická, ale zase jsem z ní a jejího charakteru neskákala radostí. Bavil mě Šklíba, Šprým a Petr Petr, dýní pán. Konec mě zase tak nepřekvapil. Řekněme, že každému, kdo má o Srdcové kralovně nějaké ponětí, muselo být jasné, že tady se happy end konat nebude. Od začátku to k tomuto směřovalo, ač jsem Cath přála jiný osud.

Obsahuje spoiler Tak teď i mě zlomila Marissa srdce. Opravdu.
Kniha se mi moc libila, Cath byla naprosto skvělá, takový ten typ hrdinek co já mám v knihách ráda. Škliba, no toho jsem si zamilovala už v Alence, takže nic vic k tomu neni třeba dodávat♡. A Šprým, zlatý Šprým. Od jeho první šaškárny jsem si ho zamilovala. Naprosto mi učaroval (bacha Cath, jsem silná konkurence =D). A komu taky ne. Ale ten KONEC. Doufala jsem že se to obrátí, že se z Cath nestane Srdcová královna, ale stalo se a jakým způsobem. Brr. Konec jsem celý probrečela. Doporučuji!