Doupě
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Doupě?
Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti. Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (2)
Skryť vydanie 
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania 
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Knihy této autorky rozhodně nejsou jednoduché. Ale překvapivě se "jednoduše" čtou. Mě osobně nejvíce oslovil příběh japonských manželů a rakoviny.
Od autorky jsem už četl knihu ZUZANIN DECH, která se mi líbila (závěr mohl být propracovanější). DOUPĚ se mi také líbilo. 3 příběhy, které se protnou.
Hlavní postavami jsou: KVĚTA, která po manželovi smrti trpí pocitem samoty, AKIKO IKEDAOVÁ, která dochází na chemoterapii a HOANG THI, která opouští Vietnam a vydává se do Prahy.
Autorka má svůj styl psaní, asi nemusí sednout všem čtenářům, ale mě se příběhy líbily, kniha se mi četla dobře. Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči.
Na knihu mě nalákal některý z natáčejících knižních videí, ale už si přesně nevzpomínám, o koho se jednalo. Časem vyzkouším další autorčiny knihy.
Hlavní postavami jsou: KVĚTA, která po manželovi smrti trpí pocitem samoty, AKIKO IKEDAOVÁ, která dochází na chemoterapii a HOANG THI, která opouští Vietnam a vydává se do Prahy.
Autorka má svůj styl psaní, asi nemusí sednout všem čtenářům, ale mě se příběhy líbily, kniha se mi četla dobře. Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči.
Na knihu mě nalákal některý z natáčejících knižních videí, ale už si přesně nevzpomínám, o koho se jednalo. Časem vyzkouším další autorčiny knihy.
Jak snadné je ztratit soudnost a životní nadhled.
Doupě trochu klame - tváří se jako jednoduchá četba, prvoplánově vystavěná kniha. Ale proč se postavy chovají jak se chovají? Proč si Květa nerozumí s dcerou? Proč Hideki utíká? Kniha se dá číst povrchně, a pak moc neuchvátí. Nebo si můžete sednout a pozorovat děj jako Hoang. A pak možná uvidíte zajímavé hloubky.
Doupě trochu klame - tváří se jako jednoduchá četba, prvoplánově vystavěná kniha. Ale proč se postavy chovají jak se chovají? Proč si Květa nerozumí s dcerou? Proč Hideki utíká? Kniha se dá číst povrchně, a pak moc neuchvátí. Nebo si můžete sednout a pozorovat děj jako Hoang. A pak možná uvidíte zajímavé hloubky.
Ze všech knížek autorky se mi tahle líbila asi nejvíc. Zaujala mě kdysi už svou Je hlína k snědku?, baví mě autorčino neotřelé vyjadřování, je to zkrátka něco úplně jiného, než jsem našla u našich autorů.
Četla jsem nějaké rozhovory, kterých autorka zrovna moc nedává a v nichž píše, jak se jí dotýká kritika a pak chce svoje díla zničit a nevydat a přepsat... Já nad jejími knížkami sedím a říkám si jen : "Wow..." Moc doufám, že bude psát dál, protože každá její knížka je lepší a lepší.
Četla jsem nějaké rozhovory, kterých autorka zrovna moc nedává a v nichž píše, jak se jí dotýká kritika a pak chce svoje díla zničit a nevydat a přepsat... Já nad jejími knížkami sedím a říkám si jen : "Wow..." Moc doufám, že bude psát dál, protože každá její knížka je lepší a lepší.
