Jízda na skle ochcanou strání
střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Jízda na skle ochcanou strání?
Básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista se v útlé knížce s podtitulem „střepy a střepiny z městečka 70. a 80. let v Československé socialistické republice" vrací do svého dětství na Vysočině a v cyklu miniatur, zápisků, tragikomických historek a drobných příběhů zaznamenává reálsocialismus v schizofrenických disproporcích, absurditě a banalitě. (Založil/a: Introvert)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (2)
Vydavateľstvo (rok): Nezávislý podmelechovský spolek
- 2019
ISBN: 978-80-906962-4-2
Strán: 102
Poznámka: Druhé, rozšířené vydání.
Skryť vydanie 
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania 
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Slyšeno jako rozhlasová četba na pokračování, takže nevím, zda byla načtena kompletní kniha. Chvílemi mi to připomnělo Hrdého Budžese, několikrát mi hlavou blýskla i vzdálená podobnost s Bylo nás pět.
Střípky dětství prožité v sedmdesátých a osmdesátých na Vysočině. Milé a vtipné vyprávění, plné laskavého humoru v podání Davida Novotného se mi opravou moc líbilo. Rozhodně stojí za to, věnovat mu čas a společně s chlapeckou partou se do těchto dob na chvilku vrátit.
[audiokniha]
Láska na první poslech. Hned v první kapitole životní nadhled a střízlivost. V každé další přibývá inteligentní humor okem kluka i zralostí dospělého. Poetika i drsnost obyčejné každodennosti navzdory chmurám totalitní prázdnoty a zvůle?!
Naskočilo mi srovnání s Kosím hnízdem. Vyrovnanost Miloše Doležala je mi o něco bližší.
5/5
Láska na první poslech. Hned v první kapitole životní nadhled a střízlivost. V každé další přibývá inteligentní humor okem kluka i zralostí dospělého. Poetika i drsnost obyčejné každodennosti navzdory chmurám totalitní prázdnoty a zvůle?!
Naskočilo mi srovnání s Kosím hnízdem. Vyrovnanost Miloše Doležala je mi o něco bližší.
5/5
M.D.: ... Jeden z důvodů, proč text vyšel byly a jsou připitomělé diskuse a poblblé názory mladších historiků, kteří pohled na toto období našich novodobých dějin zaobalují do snesitelné každodennosti, kultu sympatického retra a zaoblují skutečné řezavé hrany Husákova režimu. Vydávají tenhle čas za jakýsi soft socialismus s lidskou tváří.
Zrovna nedávno jsem dostal dopisní reakci na knížku od jisté příbuzné obrkomunisty Konopky - jeden čas příslušníka StB, pronásledovatele církve a soukromých zemědělců -, která mi píše, jak si dovoluji psát o tomto pánovi tak kriticky, když to byl přece hodný soudruh, oblíbený soused a radostný budovatel. Pamětníci, dokumenty a také už i moje paměť svědčí o něčem jiném.
LN: Jak ty záznamy vznikaly? Vedl jste si jako kluk deník, nebo jste teď, v dospělosti, sednul a všecko to najednou vylovil z paměti?
M.D.: Byl to jistý proces. První krátká verze vznikla před lety, v roce 1999, pro almanach základní školy, kterou jsem navštěvoval a která slavila sto let existence. Rozšířenější verze vznikla o pár let později jako sborník o normalizaci. Do třetice jsem se k textu vrátil v loňském roce, kdy můj otec bojoval s těžkou rakovinou a já ho chtěl při našich setkáváních něčím povzbudit i jemně ponouknout k debatě o minulosti. A tak jsem tyto fragmenty různě prorouboval a knížka vyšla asi deset dní před tátovou smrtí. Ještě si ji stačil přečíst, posmál se a chtěl ji různými poznámkami okomentovat. Bohužel už to nestihl.