Jana bude brzy sbírat lipový květ

Knížka mi v knihovně zrála tři roky a teď na ni konečně nastal čas. Dotkla se mě ta jemná intimita,hluboký stesk i touha hledat naději v obyčejných maličkostech. Intimní, dojemná (brečela jsem v ranním autobuse), křehká, zachycující pocity při odchodu milovaného člověka...

Knížka obsahuje čtyřicet intimních básní, přestože mají dobrou úroveň, já jsem ocenil jen Synové. Vydavatel ve svém hodnocení toho o sbírce napsal dost. Knížka obsahuje ilustrace, jakési smuteční motivy, které oddělují náplň textů jeden od druhého (5 částí).

Sbírka čtyřiceti básní je lyrická a naplňuje ji smutek z odchodu nejbližšího člověka, který je v textu doslova hmatatelný. Život člověka je přirovnáván ke krásám přírody. Sbírka je rozdělena do několika oddílů, jež vždy uvádí báseň, která má v sobě zakódovaný Janin sen. První oddíl směřuje ke konci života Jany, jsou z něj citelné projevy každodennosti, v nichž není patrný radikální životní zvrat. Druhý oddíl v sobě odráží šok z náhlého odchodu ženy, dále je zachycen její pohřeb a rozloučení s ní. Třetí díl je pak bezesporu nejlyričtější, protože v sobě odráží smutek, zoufalství, hněv, skepsi, beznaděj a stesk. Čtvrtý oddíl je nasycen již ztišením emocí, meditací a hledáním útěchy. Pátý oddíl je melancholický a vyplňují jej vzpomínky na Janu. Poslední šestý oddíl je pak spojen s nadějí, duchovní oporou víry a důvěrou v Boha. Vše je propojeno s básníkovou rodnou Vysočinou, jež se do veršů neodmyslitelně propsala. Básně jsou plné metafor, přirovnání, personifikací. Je možné si v některých povšimnout volného verše, avšak jsou tu i takové, které mají pevně zakotvenou strukturu a pravidelný rytmus. Jedná se o povedenou básnickou sbírku. Doporučuji všem milovníkům poezie.

Poezií autor zahání smutek a vzpomíná na dnes již zesnulou svou milovanou ženu Janu. V zahradě, kterou sázela, mu ji připomínají květy, které kvetou, jahody, které jakoby mu s láskou podávala, i stará košatá lípa, která brzy pokvete a se které pravidelně sbírala květy....