...bude dobrej...

Tohle minimálně zpočátku není ani tak příběh o převýchově agresivního psa, jako sonda do ženské duše a terapie jednoho traumatizovaného jedince (je takřka jedno, že to byl zrovna pes - stejný přístup by byl zapotřebí i v jiných případech). Paní Baco ho svým soucitem, trpělivostí, pochopením a láskou i přes mnohé chyby nakonec zvládla uklidnit. Krásný příběh.
Ale přijde mi neuvěřitelné, že něco takového nedokázali rozpoznat ani „profesionální” psí cvičitelé a psychologové, kteří nad Dieselem zfleku zlomili hůl. Paní Baco se setkala s takovými neskutečnými hovady... (Zde si, prosím, představte nejméně půlstranu sprostých nadávek na adresu takovýchto jedinců.) Nejlepší znalci psí duše nakonec byli na veterině.

Je nádherně vidět, kdy se do vztahu se psem vkradlo aspoň trochu pohody - kniha kousek za třetinou začala být docela vtipná. A jen o kus dál, po zmírnění nejdestruktivnějších vzorců chování, dojde i na klasickou psí výchovu. Mnohé jsem díky tomu pochopil (třeba proč jsou vipeti vychovatelní jen v omezené míře).

Co se stylu psaní týče, jedná se o deník, který nebyl (příliš?) korigován, aby byla zachována autentičnost. Tím pádem je kniha psána hovorovým jazykem. S tím bych neměl problém, kdyby to zároveň neznamenalo spoustu chyb v čárkách, sem tam divné formulace a hlavně jsem musel rozdýchávat každé „by jsme”, „když by” apod. Mj. kvůli tomu se mi kniha poměrně dlouho nečetla úplně snadno, ale nebylo to zas až tak hrozné a dalo se na to zvyknout.
Čtivosti ovšem moc nepřidalo ani pidipísmo. Mám pocit, že kniha měla dvojnásobek stran oproti oficiálně udávanému počtu...

Moc hezké. Autorce jsem strašně fandila od první stránky a také ji obdivovala, tedy její odvahu. Díky ní získal jeden pes hezký život a nový domov. Kéž by takových lidí bylo více.

velmi čtivé a dotýká se mne to, co člověk dokáže udělat, jak zkazit psa a druhý jak z něho udělat skvělého psa kterým je ve svém nitru... stojí za přečtení, čtu jedním dechem

Neuvěřitelný a neuvěřitelně silný příběh. Je úžasné, že dokázala vzkřísit to nejlepší, co v Conanovi bylo uloženo hodně hodně hluboko pod nánosy strachu. Jaký je z něj teď pes - trenér nezvladatelných, agresivních psů. Přitom to mohlo být všecko jinak.