Na cestě

Román, který kolem mne prosvištěl jako auto s řidičem, jež nesnáší stopaře. Neříkám, že to bylo špatné, ale žádné osvícení, ani změnu života u mne tato kniha nevyvolala.

Tak nějak chápu, proč je to známé. Podobné knihy bývají známé a oceňované. Akorát mě nikdy ani v nejmenším neoslovovaly.
Pro mě je to jen zmatené pobíhání z místa na místo, honění se chvíli za tím, chvíli za oním (většinou za Deanem), proložené fůrou zbytečných, místy takřka nonsensových dialogů.

Nezachránila to ani ohromně povedená četba Davida Novotného (poslechnuto v rámci Četby na pokračování ČRo Vltava, natočeno v roce 2016 v režii Vlada Ruska).

Kerouacova kniha "Na cestě" patří mezi jeho nejstěžejnější díla, která rozjela tzv.
hnutí hippies. Je to cestopis ale zároveň autobiografická zpověď autora založená
na absurdních záležitostech vyjímečné postavy Deana Moriertyho, nezničitelného
cvoka, blázna, poživače různých drog, bohéma ale i chytrého člověka, který několikrát křížem krážem z jednoho konce na druhý objel USA, člověka, který se chtěl vyhnout konvenčnostem, nezodpovědného člověka, který neměl mít nikdy rodinu. Bohužel ji však
měl, a proto za to i zaplatil... několikrát rozvodem...
Kniha se čte velmi rychle, zejména díky dobré slangové, hovorové dnešní řeči, kterou
se dnes mluví téměř všude.

Na tuto knihu jsem se chystala už hodně dlouho a pořád jsem si připadala jako ostuda, že jsem to ještě nečetla. Tak bylo konečně na čase se do Kerouaca pustit. A teda dost mne to mrzí, ale já tuhle knihu prostě nedočetla. :-(
Obsahově mi to vůbec nesedělo. Hlavní hrdina přeskakuje od jednoho k druhému, snaží se dělat všechno a přitom nedělá nic. Jeho způsob života je mi na hony vzdálený a úplně cizí. Taková ta nevázanost, kdy člověk nemá v životě jasně danou žádnou kotvu, žije od ničeho k ničemu a jen tak si proplouvá životem bez nějakých jistot, to prostě není pro mne. S námahou jsem se dostala cca za stranu 70 a dál jsem pak nemohla.
Nedokázala jsem se vůbec začíst a cítila jsem, jak se s každou další stránkou musím nutit. To je pro mne znamení, že mám přestat, jinak si to znechutím a padnu do čtecí krize. A jsem z toho dost smutná, protože jsem do knihy šla s pocitem, že by mne tohle mohlo fakt bavit. Tak nic no. :-(