Indiánské léto; El Gaucho

Všetky obaly
O čom je kniha Indiánské léto; El Gaucho?
Dva historické příběhy od dvou slavných tvůrců. Scenáristy a kreslíře Huga Pratta (Corto Maltese) a legendárního mistra evropského erotického komiksu Mila Manary!V příběhu El Gaucho se dostaneme do napoleonských válek, přímo do víru nelítostných námořních bitev a krutých pravidel. A v komiksu Indiánské léto se přeneseme do sedmnáctého století, kde malá skupina osadníků poklidně přežívá poblíž indiánského kmene… než tragická událost rozpoutá krvavou válku. Prattovy scénáře jsou temné, násilné a historicky přesvědčivé, Manarova kresba je nádherná a jeho ženy svůdné.
zdroj: www.crew.cz (Založil/a: Peetuliska)
(Zobraziť viac
)

Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie

Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre






Dva skutečné příběhy napsané na základě dochovaných svědectví. Upřímně nevím, jestli byli aktéři tehdejších událostí tak ujetí, nebo jestli se o to postaral až Hugo Pratt, ale podle mě to bylo celkem o ničem. Manarova kresba je také stále na jedno brdo, takže sama o sobě nedokáže zachránit špatný scénář (vlastně jediné, co se mi na ní opravdu líbí, je způsob, jakým Manara umí vykreslit vlasy).
Adaptace dvou historických příběhů do podoby komiksů s lehkou příměsí Manarovské nahoty a erotiky.
Indiánské léto je jednoduchý příběh z dob osidlování severní Ameriky, asi 17.-18. stol. Příběh je celkem přímočarý a jednoduchý: dva indiáni znásilní bílou dívku, následně je zločin pomstěn rukou a puškou dalšího kolonisty. Nevyhnutelně se roztáčí kolotoč násilí a nekonečné krvavé msty. Celé je to děsně divné až bizarní. Středobodem je incestní rodinka a vedle toho perverzní a zároveň puritánský pastor, nechybí vesničané a indiáni. Příběh plný incestu otevírá témata náboženské bigotnosti, viny a trestu, odpovědnosti, násilí, sexuálního násilí, a mnoho dalšího. Kresba je parádní, ženy jsou klasické Manarovské, krásné, štíhlé, sexuálně emancipované, provokativní. Sexu, nahoty a oplzlostí zase tolik není, spíš je víc násilí, zabíjení, bojů mezi indiány a bělochy. Celkově mě to bavilo.
El Gaucho je příběh z Argentiny 19. stol., zpracovává události kolem přítomnosti britské flotily v ústí řeky Rio de la Plata a vylodění v Buenos Aires. Protagonistou je britský voják, bubeník, Tom Brown. Vlivem událostí se dostává na břeh a sleduje svůj mikropříběh na pozadí výrazně větších událostí. Scénář je podobně jednoduchý jako u předchozího příběhu. A stejně jako tam, i zde autoři otevírají hlubší témata, politiku, válku, otroctví a boj za svobodu, nevolnictví, kolonie katolického Španělska, boj za nezávislost. I zde s lehkou příměsí nahoty a erotiky, i zde krásné, štíhlé, výrazně emancipované ženy, i zde místy bizarní, např. správně úchylné irské kurvičky v britské flotile. Kresba pochopitelně zcela typická, Manarovská.
Oba příběhy mě svým způsobem zaujaly, Indiánské léto přesto hodnotím o fous výše.
Indiánské léto je jednoduchý příběh z dob osidlování severní Ameriky, asi 17.-18. stol. Příběh je celkem přímočarý a jednoduchý: dva indiáni znásilní bílou dívku, následně je zločin pomstěn rukou a puškou dalšího kolonisty. Nevyhnutelně se roztáčí kolotoč násilí a nekonečné krvavé msty. Celé je to děsně divné až bizarní. Středobodem je incestní rodinka a vedle toho perverzní a zároveň puritánský pastor, nechybí vesničané a indiáni. Příběh plný incestu otevírá témata náboženské bigotnosti, viny a trestu, odpovědnosti, násilí, sexuálního násilí, a mnoho dalšího. Kresba je parádní, ženy jsou klasické Manarovské, krásné, štíhlé, sexuálně emancipované, provokativní. Sexu, nahoty a oplzlostí zase tolik není, spíš je víc násilí, zabíjení, bojů mezi indiány a bělochy. Celkově mě to bavilo.
El Gaucho je příběh z Argentiny 19. stol., zpracovává události kolem přítomnosti britské flotily v ústí řeky Rio de la Plata a vylodění v Buenos Aires. Protagonistou je britský voják, bubeník, Tom Brown. Vlivem událostí se dostává na břeh a sleduje svůj mikropříběh na pozadí výrazně větších událostí. Scénář je podobně jednoduchý jako u předchozího příběhu. A stejně jako tam, i zde autoři otevírají hlubší témata, politiku, válku, otroctví a boj za svobodu, nevolnictví, kolonie katolického Španělska, boj za nezávislost. I zde s lehkou příměsí nahoty a erotiky, i zde krásné, štíhlé, výrazně emancipované ženy, i zde místy bizarní, např. správně úchylné irské kurvičky v britské flotile. Kresba pochopitelně zcela typická, Manarovská.
Oba příběhy mě svým způsobem zaujaly, Indiánské léto přesto hodnotím o fous výše.
Tentokrát slabší MDEK. Příběhy byli celkem v pohodě a neměl jsem s nimi problém, ovšem neuvěřitelně samoúčelné rádoby erotické scény celkový dojem srážely ke dnu. Nechápu k čemu tam byli, snad jen proto aby si úchylný Manara přišel na své. Navíc za tak nesmyslné chování hlavně ženských postav, by se snad styděla i argentinská telenovela. Ve své době to asi tolik nevadilo, ale číst to dnes je dost otrava... Kresba samotná byla fajn, ale čekal jsem mnohem víc a rozhodně nesnese srovnání s parádní Borgií.
Co říct závěrem, no nebylo to takové peklo jako Drunna (díky bohu v komiksu není tuna nicneříkajícího textu), ale stále je to pro mě jeden z nejhorších MDEKů, naštěstí laťka je nastavena dost vysoko, takže pořád je to víc než dobrý komiks, holt podobně jako u Drunny nejsem cílovka.
Co říct závěrem, no nebylo to takové peklo jako Drunna (díky bohu v komiksu není tuna nicneříkajícího textu), ale stále je to pro mě jeden z nejhorších MDEKů, naštěstí laťka je nastavena dost vysoko, takže pořád je to víc než dobrý komiks, holt podobně jako u Drunny nejsem cílovka.