Švestka

Až na České nebe jsem přečetl všechny hry DJC, ale tato je nejméně povedená. Přednášky ještě ujdou, ale hra je užvaněná a přesto o ničem.

Divadelní pojetí mě zaujalo o stupeň víc, než tištěná verze. Herci tomu prostě dokáží dodat víc, než jen slova na papíře. Krásná hra, jako ostatně většina ze soudku DJC.

Jak mám Cimrmana ráda, tahle hra mi bohužel nikdy moc nesedla. Přednášky mne baví, mají vtip, ale ta hra sama o sobě pro mne postrádá nějakou nosnou myšlenku. Slov mnoho, ale pointa nějak chybí, resp. mi přijde poněkud slabá. A je mi to líto, protože práce DJC si velmi vážím a hry Smoljaka/Svěráka mne provázejí od dětství. Téma stáří a zapomětlivosti, kolem něhož se točí děj, je pro mne skvěle zachyceno hlavně v těch přednáškách. Ale v té hře samotné to pro mne bylo pohřbené v nánosu košatých replik. Asi to měl být záměr, odbíhání od tématu, které se tu ve hře objevuje je zmíněno i v jedné z přednášek. Ale mně to asi prostě nesedlo, no...
Hodnocení dávám bohužel jen průměrné.

Cimrmanovské hry dělím do tří kategoriíé. Ty, u kterých se směju, ty, u kterých se směju a bavím a ty, u nichž se směju, bavím a zamyslím. Zatímco třetí kategorii hodnotím nejvýše, švestku řadím do kategorie druhé. Dalo by se tedy říct průměr, ale co to vlastně vypovídá v kontextu her a inscenací dalších divadel? Cimrmanovský průměr rozhodně není průměrem absolutním. Dokonce myslím, že jde o naprostý nadprůměr průměru