Magický prazdroj

"Tak a teď ho zabij.
Mrakoplašovi se sevřelo srdce. Všem přihlížejícím mágům se sevřelo srdce. Dokonce i Smrť, kterému se nemělo co sevřít, pro jistotu pevněji sevřel svou kosu."

V Magický prazdroj je nadále vtipný a originální jako ostatní knihy ze Zeměplochy. Na scéně se objeví Mrakoplaš, truhla s nožičkami a mnoho dalších postav, které budou utvářet další dějiny Úžasné Zeměplochy. 100%

Zase náš starý známý MÁK Mrakoplaš a jeho úžasná dobrodružství.
Tahle kniha mě bavila od začátku do konce, byla napínavá a vtipná. Styl psaní je zvláštní, vždy mi trvá několik stran, než si na něj zvyknu, ale nakonec mi to přijde úplně normální.
Moc se mi líbilo sledovat příběhy na třech místech ve stejnou dobu a Mrakoplaš už mi nelezl tak na nervy. Myslím, že jsem si ho celkem oblíbila.
Tuhle knížečku jsem si vážně užila úplně celou.

zatím nejlepší knížka ze zeměplochy, co jsem přečetla, konečně je to aspon vtipné, nejlepší je jak válka s morem propijou konec světa :D

Obzvlast me zaujala nepouzita magie:
"Mohli bychom NEnakreslit magicky oktagram a NEvyvolat demona ..."

Hodně lidem se tato kniha líbí méňě než třeba ta předchozí. Já ale nevím proč! Je to stejně tak dobré! Mrakoplaš, zavazadlo, knihovník, prostě vše jak má být a ještě k tomu s humorem! Super dialogy, super čtení.

Pro mě osobně jedna z nejlepších Zeměploch, jestli za to může návrat k sérii po delší době nebo můj oblíbený Mrakoplaš (a Smrť) nevím, nehodlám to pitvat. Ideální magické dobrodružství...

Bezva dobrodruzstvi ve stylu road tripu, protoze tady mame Mrakoplase, takze jak jinak by to mohlo byt, ze ano. Ja jsem se bavila, rychle to odsypalo a nasmala jsem se.

Milujem snad všetky Pratchettove knihy. Bol to vynikajúci spisovateľ, mal neskutočnú fantáziu pre písanie a jeho knihy môžem brat do ruky stále a stále dokola. Nikdy neomrzí, sú skvelé a tak iné.

Můj první a rozhodně ne poslední Pratchett. Smála jsem se tak, že jsem brečela a máma mě chodila kontrolovat, jestli se mi náhodou vážně něco nestalo. Nic nepřekoná zavazadlo s kocovinu, které systematicky vyvražďuje všechny ohrožené druhy příšer a už vůbec ne Čtyři, totiž pardon, Tři strašlivé jezdce Jakokalypsy v hospodě: "Ofse.." "Ne ne ne, něco menšího. Jalovise?" "Fšelička." "Jsme malááá... blíže nespecifikovanááá... domácí zvířááátka. My sme se stratila.."

Ani nevím proč, ale tohle je jeden z mých méně oblíbených dílů Zeměplochy... I tak je tam ale spousta vtipných hlášek a Mrakoplaš jako antihrdina je výborný :) a pak knihovník :)

První kniha s Mrakopašem, která mě skutečně bavila. Plno geniálních hlášek, skvělých scének, parodie na všechno možné i nemožné, absurdní postavičky (hlavně básnící Serif Creosot :D)...prostě jsem se dobře bavila :)

Zábavné jako zatím všechny Zeměplochy. Není, co vytknout. Musím ovšem samostatně pochválit naprosto geniální překlad.

Magický prazdroj ujde. Není to nejlepší Pratchettova kniha, ale ani nejhorší.
Vtip ani dobrodružství tu nechybí, ale jak to říct... Četla jsem to dvakrát a dvakrát jsem po čase zapomněla, o čem to safra přesně je.

Nevím, proč má Magický prazdroj zatím nejnižší hodnocení z prvních 5 dílů. Čtu chronologicky a že by tam byl takovej kvantitativní rozdíl, třeba mezi tímto a Mortem fakt nevnímám.

"Mrakoplaš nebyl zvyklý na lichotky, úplatky nebo že by někdo útočil na lepší stránku jeho povahy. Ale výhružky to bylo něco jiného, okamžitě věděl, kde je jeho místo." :D

Po povedeném Mortovi se Magický prazdroj jeví jako trochu slabší kousek... Vtipu ubylo, vedlejší postavy nedostaly příliš prostoru, plácaly se od ničeho k ničemu, až zcela vyšuměly... Na druhou stranu mě potěšil knihovník a Zavazadlo... Prostě, na Pratchetta průměrná kniha, čte se fajn, ale hlubší dojem nezanechá...

I když je to o něco slabší než předchozí Mort, stále je to velmi dobrá kniha u které není možné se nesmát.
--------------------------------------------
nejoblíbenější :D
klobouk: Nastane konec světa!
Mrakoplaš: Cože? Už zase?

Skvělý díl, Mrakoplaš a jeho silný pud pro přežití nemá chybu. Mám radost z toho, že se vrátilo i Zavazadlo a knihovník také nezklamal :) Conina a její geny také zářily.

Pratchett rozkvétající.
Restart Zeměplochy s již plně definovaným stylem psaní a humoru. Po scéně se opět motá všehoneschopný Mrakoplaš, který táhne dějovou linkui, kdežto humor se skrývá téměř všude jinde.
Zatímco Mort byl první květ série, Magický prazdroj je dalším poupětem. Většina postav je vykreslena dost zkratkovitě; Nigelovi i Conině by slušelo mnohem více prostoru - i té jejich nesmělé milostné lince. Skvělé nápady (had v jámě) jsou rychle odbyty a původně slibné postavy (Creosot) ztrácejí s přibývajícími stránkami lesk a jsou za komparz.
Formálně zase o krok dál, vypravěčsky spíš úkrok stranou.

Mám ráda Máka Mrakoplaše a jeho neohrožené Zavazadlo. Ostatní postavy bych řekla, že nedostaly tolik prostoru, ale mě kniha bavila.

Obsahuje spoiler Knihy o čarodějích a čarodějkách od T.Pratchetta mám moc ráda. Tato kniha se mi také líbila. Přibyly sympatické vedlejší postavy - bojovnice Conina, hrdina v zácviku Nijel, vládce a poeta Creosot. Zavazadlo je v tomto díle pořádně nazlobené. Mrakoplaš několikrát překvapí svým konáním nejen sebe, ale i čtenáře. :-) Všude září oktarína a magická válka ohrožuje celou Zeměplochu. Prostě pěkné dobrodružné čtení plné vtipných hlášek a proslulého Pratchettova humoru.

Mocní čarodějové by se neměli ženit. A hlavně by neměli mít děti. Pokud jeden neposlechne, je zrod velmi mocného čaroděje na světě. Když se do této situace připlete nejnemožnější čaroděj Mrakoplaš a jeho "Zavazadlo", je o zábavu postaráno.

Já jsem se velmi bavila. Mrakoplaš jako zachránce světa je geniální, hlavně proto, že jsem si to něm až doteď nemyslela. Dějová linie s Coninou by mohla být rozvinutější, její postava má potenciál. Třeba v dalších dílech...

V porovnání s ostaními díly je podle mě trochu slabší, občas se mi zdálo, že jsou jednotlivé dějové linky do sebe poskládány příliš uměle, ale Prachett má nastavenou laťku sám pro sebe, takže je to pořád královská zábava!

„It was, he thought, time for a few last words. What he said now was likely to be very important. Perhaps they would be words that would be remembered, and handed down, and maybe even carved deeply in slabs of granite. Words without too many curly letters in, therefore. 'I really wish I wasn´t here,' he muttered. ”

Terry Pratchett opět dokázal svou genialitu:)) Naprosto super čtení:)) ...........................................................................................