Petr Pan

Četl jsem, abych měl srovnání s filmem (2003) a taky proto, že je to tak opěvované. Asi tomu škodí to, že je to původně divadelní hra a tak převedení do knihy nemá to kouzlo. Dějové odchylky mezi knihou a filmem jsou minimální, ale ta knižní podoba mi nějak nesedla. V tomto případě vyhrává film nad knihou. Často jsem se musel vracet, protože jsem nevnímal co čtu. Třetí hvězdu dávám za kapitolu "když Wendy vyrostla" a za zajímavé info o J.M. Barrieovi - za spolužáky na univerzitě měl A. C. Doyla a R.L. Stevensona a dokonce spolu vydávali časopis.

Pohádka?
Občas, když jsem se při čtení i zamyslel, a to se nestává tak často, jsem si nebyl jistý zda je Petr Pan opravdu kladná postava. A jelikož dobro a zlo nebylo jednoznačně vyhraněné, tak bych to malým dětem nečetl. Nikomu se nevnucuji, ale mí snoví hrdinové, když nebyli středem pozornosti, tak na mě jednoduše počkali. Ale rozhodně nebyli podráždění a uražení. Vůbec nebyli nafoukaní, a rozhodně se nechlubili tím, kolik lidí (ikdyž to byli záporáci) zabili. Možná jsem se i trochu snažil vnímat nebo spíš hledat nějakou nadobsahovou rovinu, do které ale autor promítal kdoví co, a občas jsem opravdu nevěděl, kdo Petr Pan je!
Svým obsahem bych příběh Petra Pana (nebo je to příběh Wendy?) doporučil puberťákům/mládeži na školním výletě k diskuznímu večeru na téma kontroverzní hrdina.

Jsou díla co mne minula velkým obloukem.. jedním z nich je Petr Pan. Nevím proč mi to nic neříká, poctivě jsem se snažil..

Pořád pro sebe hledám ideální vydání této klasiky. A bohužel to poslední s ilustracemi Petera Uchnára to opět není. Zatímco v Anglii se stala obrovským hitem původní divadelní hra o chlapci, který nechtěl vyrůst, americké děti milovaly Čaroděje ze země Oz. A oba tyto příběhy se staly naprostou klasikou ve všech adaptacích, proto bych si představovala vydání s původními ilustracemi, které budou pietně pomrkávat na ten letitý fenomén.