Proměny

Snažila jsem se, opravdu snažila, ale nějak více mě to neoslovilo, ale abych to rozebrala. Ze zacatku se to skládalo ze 2 věcí, buď si bůh užil s milenkou a manželka se pomstila tím, že ji v něco proměnila, nebo mu milenka nedala a pomstil se on. Později byly báje i jinak orientované a plno jich bylo opravdu moc hezkých. Dokázala jsem se přenýst přes archaický a těžký jazyk, ale aby Odysseus své druhy oslovoval soudruhu, to na mě bylo moc. Řikala jsem si, jestli mi neunikla nějaká souvislost, jestli to třeba dříve v Řecku/Římě neznamenalo něco jiného, ale pak jsem se koukla na rok vydání (1967) a bude to spíš tím.
A právě ten překlad toto dílo v mých očích opravdu o dost snížil, proto to hodnocení.

Tak svým způsobem se to četlo docela dobře, byly to pro mě takové veršované pohádky. I nějaký ten příběh mě zaujal. Ale když to zhodnotím komplexněji, tak mi trvalo se tím prokousat. Prostě utrpení jak při povinné četbě na gymplu, když jsem okolnostmi byla donucena číst něco, o co jsem neměla zájem. Prostě antické báje nacpané do nezkousnutelné podoby. A to jsem se vážně snažila najít k tomu tu chuť!

Četl jsem vydání z nakladatelství Svoboda v Antické knihovně, které jsem měl, než si je převzal vnuk. Četl jsem je dvakrát.

S nadsázkou řečeno kompletní antické mýty v jediné knize. Dd dětství jsem je měl rád, proto jsem je přečetl jedním dechem. Skvělé!