15 roků lásky
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha 15 roků lásky?
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít. Je to příběh o výjimečném štěstí a radosti, které dlouho vypadají jako velký průser. (Založil/a: marketabo)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Vydavateľstvo (rok): Bourdon
- 2023
ISBN: 9788076111066
Strán: 492
Poznámka: Dárkové ilustrované vydání
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
yarghoul
Po pár desítkách stran to vzdávám. To nešlo. Skoro to až bolelo a život je krátký na to, trápit se se špatnou knihou.
Mě se knihy tohoto autora opravdu hodně líbí a nezklamala ani tato.
Příběh Aleše a jeho životní peripetie jsou místy zajímavé a místy miň ale to tak máme všichni.
Ke konci knihy mi teda jeho ukňučenost dost vadila a lezl mi krkem, ale četlo se to samo,takze se to tolik nehrotilo.
Příběh Aleše a jeho životní peripetie jsou místy zajímavé a místy miň ale to tak máme všichni.
Ke konci knihy mi teda jeho ukňučenost dost vadila a lezl mi krkem, ale četlo se to samo,takze se to tolik nehrotilo.
"15 roků lásky" od Patrika Hartla jsem otevřela s nadějí, že dostanu jeho klasický koktejl emocí, životních postřehů a humoru, který většinou funguje líp než terapie. Jenže tentokrát jsem místo toho dostala příběh, který mi spíš připomínal vztahový ping-pong s hráčem, co drží pálku opačně. Hlavní hrdina Aleš? Prosím vás... já opravdu mám trpělivost, ale tady jsem byla chvílemi na hraně. Chlapec se nám střídavě prezentuje jako ublížený beránek a vzápětí jako kolosální pako, které dělá rozhodnutí na hranici emočního sudoku. Jednu chvíli jsem ho litovala, protože svět kolem něj nebyl zrovna fér. Druhou chvíli jsem chtěla zaklapnout knihu, projít zdí a vynořit se v příběhu jen proto, abych mu dala jemné popostrčení správným směrem (volně přeloženo - zatřepat s ním ať se proboha vzpamatuje). Začátek vypadal ještě nadějně. Říkala jsem si: „Jooo, tohle bude Hartl, jak ho mám ráda!" Jenže pak se to celé rozjelo stylem "emocionální horská dráha bez bezpečnostní zábrany" a místo hlubších myšlenek jsem dostala spíš... dlouhé polemiky muže, který by potřeboval vypnout a restartovat. A teď upřímně. Hartla jako autora mám ráda. Jeho styl je většinou milý, lidský, plný postřehů, u kterých kývám hlavou jak dashboardová hula tanečnice. Ale tady? Nesedlo to. Nespojilo se to. A to je mi upřímně líto. Kniha mě vlastně nejvíc zklamala tím, že slibovala hloubku, ale dala mi spíš takovou lehce zamotanou, rozvláčnou sondu do Alešova chaotického nitra, kde se sice pořád něco děje, ale nic z toho pro mě nemělo pointu, kterou bych si chtěla odnést. Za mě tedy dvě hvězdičky. Jedna za styl, jedna za snahu. Ale to je tak všechno.
Fajn příběh, ale že bych z něho byla nadšená, to se říct nedá. Neurazí při zimních večerech, ale místy nuda.





)

