Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi?
Pozor! Tohle není klasický cestopis! Nečekejte bohaté romantické popisy nejznámějších turistických destinací. Místo toho se připravte na pořádnou nálož komických příhod ze života obyčejných lidí, které je možné zažít snad pouze na Dálném východě. Dominika Sakmárová, tehdy studentka sinologie, ve více než sedmdesáti krátkých kapitolách čtenáři přibližuje situace, které zažila během pobytu v Číně a na Taiwanu, a seznamuje ho s tamější realitou. Píše nejen o nesnadných pokusech začlenit se, ale zaznamenává i příhody, které zažila s jinými studenty, zahraničními i místními. Někteří z nich se pak společně s ní podívají i na východní Slovensko. Humorné historky celou knihu odlehčují a dodávají jí na čtivosti. Glosovány jsou rovněž odlišnosti mezi kulturami – evropskou a asijskou. Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi tak nemusí zajímat pouze zapálené cestovatele a nadšence do exotiky, ale i ty, kteří se nebojí učit novým věcem a mají rádi vyprávění podané svižně a s nadhledem. Kniha je doplněna ilustracemi Michaely Ahonen. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Moc milý cestopis, u kterého se také zasmějete. Zároveň vás ale přinutí k zamyšlení a občas si řeknete, jak velké jsou ty kulturní rozdíly mezi Evropou a těmito asijskými zeměmi. Takže i trochu smutné v některých myšlenkách. Rozhodně ale doporučuji a těším se na druhou knihu o Jižní Koreji.
Za normálních okolností bych si knížku určitě přečetla ve slovenštině, protože v ní čtu moc ráda a užívám si to. Když jsem ale zjistila, že české vydání bude mít speciální ilustrace Michaely Ahonen, které ve slovenském vydání nejsou, neodolala jsem. Ilustrace jsou pro mě vždycky jasnou volbou a tahle knížka se celkově graficky ohromně povedla.
Podle názvu a především pak podtitulu „Veselé historky z cest po Číně a Taiwanu” by se mohlo zdát, že se jedná o cestopis, nicméně tomu tak docela není. Jedná se o krátké a velmi vtipné příběhy samotné autorky, které prožila během svých studií na Taiwanu a v Číně. Zároveň nás zde čeká také pár historek odehrávajících se na Slovensku - některé své asijské přátelé totiž Dominika vyprávěním o své rodné zemi natolik uchvátila, že ji zatoužili navštívit.
Pokud vás tedy zajímá, jak vypadá běžný život v těchto bezpochyby zajímavých zemích, jak tamní obyvatelé smýšlejí, co považují za nepřípustné a bez čeho naopak nedají ani ránu, určitě po téhle knížce sáhněte. Nedostane se vám sice klasických popisů krajin, měst ani turistických destinací, ale zato se dozvíte, proč lidé na Taiwanu nekoukají z oken, nevaří nebo proč věnují své účtenky charitě namísto peněz.
Velmi jsem ocenila také jazykové vsuvky popisující situace, do kterých se člověk při vyslovení čínského slova se špatnou intonací může snadno dostat. Musím říct, že tato knížka rozhodně nepatří mezi ty rádoby vtipné, u kterých se čtenář nad řádky sotva pousměje. Každou chvíli jsem se nahlas smála, protože autorka má opravdu skvělý smysl pro humor a umí jednotlivé situace čtenáři výborně zprostředkovat. Díky tomu, že jsou jednotlivé příběhy opravdu kratičké, jedná se o velmi příjemné a oddechové čtení, které můžete zhltnout najednou, nebo si ho pohodlně rozkouskovat do několika večerů.
Knížku můžu jedině doporučit všem milovníkům východní Asie a tamní kultury, ale také čtenářům těmito zeměmi zcela nepolíbeným či milovníkům převážně situačního humoru. Druhý díl s názvem Korejské halušky vyjde v češtině už brzy a já se skutečně nemůžu dočkat!
Podle názvu a především pak podtitulu „Veselé historky z cest po Číně a Taiwanu” by se mohlo zdát, že se jedná o cestopis, nicméně tomu tak docela není. Jedná se o krátké a velmi vtipné příběhy samotné autorky, které prožila během svých studií na Taiwanu a v Číně. Zároveň nás zde čeká také pár historek odehrávajících se na Slovensku - některé své asijské přátelé totiž Dominika vyprávěním o své rodné zemi natolik uchvátila, že ji zatoužili navštívit.
Pokud vás tedy zajímá, jak vypadá běžný život v těchto bezpochyby zajímavých zemích, jak tamní obyvatelé smýšlejí, co považují za nepřípustné a bez čeho naopak nedají ani ránu, určitě po téhle knížce sáhněte. Nedostane se vám sice klasických popisů krajin, měst ani turistických destinací, ale zato se dozvíte, proč lidé na Taiwanu nekoukají z oken, nevaří nebo proč věnují své účtenky charitě namísto peněz.
Velmi jsem ocenila také jazykové vsuvky popisující situace, do kterých se člověk při vyslovení čínského slova se špatnou intonací může snadno dostat. Musím říct, že tato knížka rozhodně nepatří mezi ty rádoby vtipné, u kterých se čtenář nad řádky sotva pousměje. Každou chvíli jsem se nahlas smála, protože autorka má opravdu skvělý smysl pro humor a umí jednotlivé situace čtenáři výborně zprostředkovat. Díky tomu, že jsou jednotlivé příběhy opravdu kratičké, jedná se o velmi příjemné a oddechové čtení, které můžete zhltnout najednou, nebo si ho pohodlně rozkouskovat do několika večerů.
Knížku můžu jedině doporučit všem milovníkům východní Asie a tamní kultury, ale také čtenářům těmito zeměmi zcela nepolíbeným či milovníkům převážně situačního humoru. Druhý díl s názvem Korejské halušky vyjde v češtině už brzy a já se skutečně nemůžu dočkat!





