Korejské halušky
Veselé historky z cest po Jižní Koreji
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Korejské halušky?
Jižní Korea není jen kimči a k-pop! Vydejte se na zábavnou cestu po Jižní Koreji spolu s autorkou svérázného cestopisu Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi.Korejské halušky jsou druhou knihou sinoložky Dominiky Sakmárové. Autorka znovu balí kufry a vydává se za dobrodružstvím, tentokrát ovšem s celou svou rodinou, navíc ještě o kus dál na východ – do hypermoderní Jižní Koreje, země, která musí být ve všem o krok napřed a kde berou platební karty i u stánku s cukrovou vatou.
Dominika své zážitky z místa překypujícího kulturními odlišnostmi zpracovala do více než šedesáti krátkých kapitol, které vás nejen pobaví, ale i mnohé naučí. Na stránkách knihy nahlédnete například do mateřské školy, okusíte tradiční jídla, poznáte tamní módu, ale také se dozvíte, jaký je rozdíl mezi hygienickou a nehygienickou přírodou nebo jak si před krutou zimou dobře zaizolovat okna bublinkovou fólií. Autorka vypráví svižně, s nadhledem a vtipem.
Čtenáře jistě potěší i bonusové historky a doprovodné ilustrace Michaely Ahonen. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Obsahuje spoiler 
Tahle kniha mě zaujala, a proto jsem se rozhodla na ni podívat z blízka. Poslední dobou se s Jižní Koreou setkávám hlavně skrze televizní tvorbu, takže mě zajímalo, jak to bude ve skutečnosti. Navíc mě taky lákal ten popisek na obálce, že se má jednat o veselé historky z cest. Podobný typ knih nečtu vůbec, takže jsem neměla zkušenosti, co to vlastně bude, ale samozřejmě nějakou hrubou představu jsem měla. Jenže… i ten hrubý náčrt shořel na prach. To, co jsem dostala jsem fakt nečekala a je to myšleno v negativním směrem.
V první řadě všechna čest tomu, kdo sbalí sebe, navíc celou rodinu s malými dětmi a odstěhuje se přes půl světa, kde to funguje úplně jinak. V řadě druhé cením krátké kapitolky, které měly jen nezřetelnou posloupnost, včetně ilustrací. Aspoň jsem měla dojem, že to budu mít rychle přečtené.
Paradoxně se mi to trochu táhlo, musela jsem se do toho často nutit. Za mě to nikterak veselé historky nebyly, vůbec žádný humor. Nemůžu posoudit pravdivost tvrzení, ale něčemu se skutečně těžko věřilo. Tenhle výtvor je v kategorii cestopisů, ale přišlo mi to prostě jako "můj milý deníčku". Jestli to holka publikuje na IG nebo kde všude, jsem s tím ok, ale musím se ptát - patří tomuhle forma knihy? Já si to úplně nemyslím. Hned po pár stránkách mě ta nadšenost velmi rychle přešla, protože mě to vskutku nebavilo. Něco bylo lepší, asi záleželo na "druhu" historky. Trochu mi taky vadilo, že vlastně o autorce, její rodině a něco bližšího/osobnějšího nevím zhola nic. V tom textu nic nestojí za řeč, krom tohoto: manžel je v Korei pracovně (zmíněno jednou), dcera chodí do školky (zmíněno milionkrát), autorka chodí s blonďatým miminem v kočárku (zmíněno stokrát) a dál? Pokud to beru jako deníček, měla bych tam toho ze sebe a o svých blízkých dát trochu víc, ne? Je mi jasné, že holka je známá na netu a tohle je její druhá kniha, ale co ti, co ji neznají a tahle kniha to jediné, co se k nim dostane? Nechci znát číslo bot, ale nějaké představení bych ocenila.
Ta kniha byla zvláštní, a to v mnoha směrech. Ve výsledku z toho nejsem nadšená, spíš zklamaná. Tohle není cestopis, a už vůbec ne vtipný, ale jiný literární útvar, navíc pojatý fakt podivně.
Doporučení bych za sebe nedala, určitě ale, ať si každý udělá svůj obrázek. Co se týče hodnocení, tak dám jen bídný střed. :(
Tahle kniha mě zaujala, a proto jsem se rozhodla na ni podívat z blízka. Poslední dobou se s Jižní Koreou setkávám hlavně skrze televizní tvorbu, takže mě zajímalo, jak to bude ve skutečnosti. Navíc mě taky lákal ten popisek na obálce, že se má jednat o veselé historky z cest. Podobný typ knih nečtu vůbec, takže jsem neměla zkušenosti, co to vlastně bude, ale samozřejmě nějakou hrubou představu jsem měla. Jenže… i ten hrubý náčrt shořel na prach. To, co jsem dostala jsem fakt nečekala a je to myšleno v negativním směrem. V první řadě všechna čest tomu, kdo sbalí sebe, navíc celou rodinu s malými dětmi a odstěhuje se přes půl světa, kde to funguje úplně jinak. V řadě druhé cením krátké kapitolky, které měly jen nezřetelnou posloupnost, včetně ilustrací. Aspoň jsem měla dojem, že to budu mít rychle přečtené.
Paradoxně se mi to trochu táhlo, musela jsem se do toho často nutit. Za mě to nikterak veselé historky nebyly, vůbec žádný humor. Nemůžu posoudit pravdivost tvrzení, ale něčemu se skutečně těžko věřilo. Tenhle výtvor je v kategorii cestopisů, ale přišlo mi to prostě jako "můj milý deníčku". Jestli to holka publikuje na IG nebo kde všude, jsem s tím ok, ale musím se ptát - patří tomuhle forma knihy? Já si to úplně nemyslím. Hned po pár stránkách mě ta nadšenost velmi rychle přešla, protože mě to vskutku nebavilo. Něco bylo lepší, asi záleželo na "druhu" historky. Trochu mi taky vadilo, že vlastně o autorce, její rodině a něco bližšího/osobnějšího nevím zhola nic. V tom textu nic nestojí za řeč, krom tohoto: manžel je v Korei pracovně (zmíněno jednou), dcera chodí do školky (zmíněno milionkrát), autorka chodí s blonďatým miminem v kočárku (zmíněno stokrát) a dál? Pokud to beru jako deníček, měla bych tam toho ze sebe a o svých blízkých dát trochu víc, ne? Je mi jasné, že holka je známá na netu a tohle je její druhá kniha, ale co ti, co ji neznají a tahle kniha to jediné, co se k nim dostane? Nechci znát číslo bot, ale nějaké představení bych ocenila.
Ta kniha byla zvláštní, a to v mnoha směrech. Ve výsledku z toho nejsem nadšená, spíš zklamaná. Tohle není cestopis, a už vůbec ne vtipný, ale jiný literární útvar, navíc pojatý fakt podivně.
Doporučení bych za sebe nedala, určitě ale, ať si každý udělá svůj obrázek. Co se týče hodnocení, tak dám jen bídný střed. :(
Dominika Sakmárová si udržuje stejnou laťku, kterou nastavila ve své první knize Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi. Představuje zahraniční zemi z pohledu běžného člověka i místních obyvatel. To vše s notnou dávkou humoru. A bonus v podobě pohádek pro Korejské děti je jen třešnička na dortu.
Umíte si představit odstěhovat se do úplně cizí země? A to navíc s malými dětmi a uprostřed pandemie kovidu ? :-D
Autorka nám velmi barvitým a vtipným způsobem popisuje právě jedno takové stěhování celé rodiny do Jižní Korey :-) Hlavně nezapomeňte haluškovač :-D A tak začíná životní dobrodružství v prostředí, kde angličtina je pomalu sprosté slovo :-D
Jak funguje školka, zdravotnictví, jak najít kostel a proč všichni tak milují miminka, na každému rohu mají obří místnosti pro matky s dětmi, ale v kočárcích vozí psy ?
To vše a ještě mnohem více se dočtete a věřte tomu, že se navíc i skvěle pobavíte :-D
Kniha je rozdělená do spousty kratičkých kapitol, které jsou navíc doplněny krásnými barevnými obrázky :-)
Každá kapitola se zabývá jiným aspektem života v Koreji.
Kromě výše již zmíněných témat se dozvíme o tradičním jídle, vzdělávání, tradicích, Novém roce, posedlosti Kimči a ledovou kávou a také proč je rostlinná šlehačka na chlebu považovaná za Evropskou delikatesu :-D
Já si knihu neskutečně užila :-) Nejen proto, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí o Korei, ale hlavně jsou všechny tyto poznatky podávány s humorem, ale zároveň úctou k této neskutečné zemi, plné plastů a herních automatů pro děti :-D
Pokud hledáte knihu u které se pobavíte, zasmějete, dozvíte spoustu nových věcí a zamilujete si Koreu, je to tato. A bonusové pohádky na konci ? To už je jen třešnička na dortu, u pohádky o Prdící princezně jsme s mým 14-ti letým synem dostali záchvat smíchu, nešlo přestat :-D
Autorka nám velmi barvitým a vtipným způsobem popisuje právě jedno takové stěhování celé rodiny do Jižní Korey :-) Hlavně nezapomeňte haluškovač :-D A tak začíná životní dobrodružství v prostředí, kde angličtina je pomalu sprosté slovo :-D
Jak funguje školka, zdravotnictví, jak najít kostel a proč všichni tak milují miminka, na každému rohu mají obří místnosti pro matky s dětmi, ale v kočárcích vozí psy ?
To vše a ještě mnohem více se dočtete a věřte tomu, že se navíc i skvěle pobavíte :-D
Kniha je rozdělená do spousty kratičkých kapitol, které jsou navíc doplněny krásnými barevnými obrázky :-)
Každá kapitola se zabývá jiným aspektem života v Koreji.
Kromě výše již zmíněných témat se dozvíme o tradičním jídle, vzdělávání, tradicích, Novém roce, posedlosti Kimči a ledovou kávou a také proč je rostlinná šlehačka na chlebu považovaná za Evropskou delikatesu :-D
Já si knihu neskutečně užila :-) Nejen proto, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí o Korei, ale hlavně jsou všechny tyto poznatky podávány s humorem, ale zároveň úctou k této neskutečné zemi, plné plastů a herních automatů pro děti :-D
Pokud hledáte knihu u které se pobavíte, zasmějete, dozvíte spoustu nových věcí a zamilujete si Koreu, je to tato. A bonusové pohádky na konci ? To už je jen třešnička na dortu, u pohádky o Prdící princezně jsme s mým 14-ti letým synem dostali záchvat smíchu, nešlo přestat :-D
Dominika vše popisuje s vtipem, láskou, úctou a taky neustálým údivem.
Je to tam prostě jiné jak u nás, o to ale přitažlivé a zajímavé.
Velká vášeň Korejců pro vše Korejské je takovou krásnou připomínkou patriotismu.
Celou knihu provazi krásné ilustrace, které jsou už vyobrazeny na obálce, která se opravdu povedla.
Radim knihu k TOP kniham letošního roku.