Šmírák

Já jsem se těšila na novou knihu, zatím se mi líbí všechny, které jsem od autorky četla. Některé víc, některé míň. Šmírák má pomalé tempo, které se tak nějak hodí k věku a Eduardovu rozpoložení. Děj je jednoduchý, všechno se točí kolem problému pejskařů. Tak v polovině vám dojde, kdo. Teď ještě proč. Eduard má ještě problém se šmírákem a musím přiznat, že něco podobného jsem tak trochu tušila. V závěru autorka zase překvapí, jak je u ní zvykem, ale to už se očekává. Není to bomba detektivka jako ty předchozí, ale poklidně neklidné vyprávění o lidech z vesnice a pár jejich osudů. Já jsem byla v některých momentech napnutá a celkově se mi to líbilo.

Rozhodoval jsem se, jestli se do této knihy pustím či nikoliv. Odrazovalo mě nízké hodnocení čtenářů na Databázi knih, ale nakonec jsem si řekl, že knihu vyzkouším a udělám si vlastní názor. Od autorky jsem již četl některé knihy (VESNICE, NĚKDO Z NÁS) a chtěl bych si časem přečíst ještě knihy STVŮRA a VETŘELEC.

Hlavní postavou je EDUARD (62 let), který přišel při tragické dopravní nehodě o manželku MIRIAM. Z tragické nehody své ženy se nemůže vzpamatovat a dává si to za vinu. Žije v malé vesnici nedaleko Pardubic se svým psem – pudlem AKIMEM. Eduard má dceru CHRISTIN. Eduard píše básně a kouří cigarety.

V jeho vesnici dochází k tomu, že někdo zabíjí psy a navíc Eduarda někdo sleduje na každém kroku.

Eduard má kamaráda ALEŠE (AL), který byl v minulosti policistou a nyní je již v důchodu. Probírá s ním různé věci.

Eduard občas zajde do hospody na pár pivek a přitom s ostatními chlapy probírají traviče psů a jak to dále řešit.
Obyvatelé jsou z této situace znepokojeni a mají strach, nejenom že může zemřít jejich pes, ale také, že se může stát nějaké další neštěstí.

Je dobře, že jsem se nenechal odradit zápornými komentáři a docela nízkým hodnocením, protože se mi celkově kniha líbila.

Je pravda, že motiv pachatele je zarážející, a pokud bych se ocitl na místě pachatele, jednal bych určitě jiným způsobem a ne tím, že bych zabíjel psy. Vysvětlení týkající se psů bylo šokující a k zamyšlení. Závěrečné vyústění bylo napínavé a vůbec mě to nenapadlo.

Myslím si, že námět a motiv pachatele, který autorka zpracovala, jsem snad v žádné knize ještě nečetl a z tohoto pohledu to bylo originální, zase zcela něco jiného, než jsem doposavad četl.

Kniha se celkově četla dobře, stránky ubíhaly jedna za druhou. Knihu jsem přečetl na jedno posezení.

V knize se nacházejí básničky, což se mi líbilo.

V závěru knihy se nachází DOVĚTEK a PODĚKOVÁNÍ.

Děj knihy se odehrává na vesnici na Pardubicku. Od autorčiných předešlých detektivek se tahle výrazně liší, bohužel v tom horším smyslu slova. Od počátku tu chybí jasná dějová linka, která by nás při čtení provázela. Proto se děj od prvních stran nekonečně táhne. Žádná pořádná akce, něco, co by čtenáře překvapilo. A tak jsem četl a četl a četl, až jsem zjistil, že jsem na konci. Traviče psů jsem odhadl asi v půlce (příprava batohu na kolečkové brusle), u hlavní postavy jsem duševní onemocnění předpokládal. Takže snad na konci trochu koření v podobě motivace pro zabíjení psů. Na druhou stranu musím pochválit autorčin nápad s básněmi, i když mi po několika stranách přišlo, že je jich nějak moc. Dále se mi líbí jazyk, kterým je kniha napsána, charakteristika prostředí i samotných postav.
Celkově je tohle nepříliš vydařená kniha, pro příští autorce přeju víc nápadů pro dějovou linku, protože ta je na knize přece jen nejdůležitější.

Za mě bohužel zklamání... Když to shrnu, tak je to jak prvotina absolventa střední školy. Stylisticky i obsahem. Autorka už ukázala, že má na víc! Na pachatele ukazuje vše už od první chvíle, rozuzlení s druhou zápletkou z ničeho nic useknuté a konec. Je to jednohubka, ale to je všechno. Tři hvězdy za doslov a sem tam fajn verš. Omlouvám se a netrpělivě vyhlížím další, kde si spravím chuť :-)