Symbiont

Skvělá bio-sci-fi a určitě jedna z nejlepších sci-fi knížek, za poslední dobu, co mi prošla rukama. Tchaikovskyho už mám nějaký čas v hledáčku a tímto počinem se hošánek vyškrábal do mých vrchních pater CHSP. Styl psaní mi naprosto sedl a i myšlenka prolnutí biologie a sci-fi se zase tak často nevidí (odhlédneme-li od světa postapo a zombíků, což díky bohu není tento případ). Říznuté je to trochu politikou, ale není to na škodu, naopak vás to nutí trochu popřemýšlet nad tím, jak žádný politický systém v extremních formách nikdy nemůže přinést nic pozitivního a že jako lidstvo vlastně nestojíme za moc.
Jinak styl knihy je vlastně takový deník, který se pěkně nabaluje a nutí vás otáčet stránky knihy raketovou rychlostí (případně ošoupat čtečku). Thumb up.

SPOILER! Jen ten konec ve stylu ála Avatar.. no .. ale i tak to byla jízda.

Viva la (r)evolución!

Znavené a nuzné svěřte mi, schoulený dav, jenž volně dýchat dychtí, a já zaručeně ústrojí jejich ovládnu a k obrazu svému je přetvořím. Evoluce jako barterová ekonomika. Tyhle dvě věty skvěle shrnují podstatu Symbionta.

Jo, Tchaikovsky je chytrej. Chápu. A někdy prostě popustí uzdu a nechá to tryskat. Ale zároveň to dokáže učesat tak, že pokud máte omezený počet aktivních mozkových buněk jako já, můžete být v klidu, zvládnete se orientovat v tom, co vám autor předkládá. Možná si vygooglíte nějaké cizí slovíčko a obohatíte tu část slovní zásoby, kterou pravděpodobně nikdy v běžné konverzaci nevyužijete, ale kdo ví. Symbiont nemá příběh, který by byl silně orientovaný na postavy, na jejich vnitřní prožitky a interakci. Jasně, je to tu, ale působí to trochu stroze, odcizeně, ale ke stylu, jakým je kniha psána a vzhledem k povolání a povaze hlavní postavy to sedí, takže to není výtka. Zároveň to, jakým způsobem hlavní postava hovoří o prostředí, kde se ocitá a jeho fascinace přítomnou mimozemskou flórou/faunou, prostě vším, vás to pohltí a donutí to vykřesat a zapojit vlastní emoce, zájem a zvědavost. Je třeba určitá pružnost, aby člověk vystoupil ze zajetých představ, jak co běžně funguje v našem světě, přirozenost je nahlížet na cizí věci člověcí optikou… antropomorfismus, pareidolie, snaha najít v cizím něco známého pro člověka. A Pec, jak je tahle planeta nazývána, tak ta rozhodně s člověkem otřese, protože tohle místo a jeho obyvatelé? Tak ta je něco extra. Nechci příliš spoilerovat, takže – Symbiont má dvě ústřední témata – planetu a život na ní a politiku. Jo, klasickou starou dobrou zemskou politiku, díky které hlavní hrdina skončil v tomhle pekle, protože si s politickým názorem, který je zrovna u kormidla, moc nerozuměl, a to mu vyneslo jednosměrnou letenku. Ortodoxní režim si nemůže nechat ujít tak velkolepý objev, jakým Pec je, a dychtí se dozvědět více, ale zároveň by byli rádi, kdyby jim to spadalo do omezeného rozsahu jejich ortodoxnosti, což se vlastně vylučuje a vytváří to docela paradox.
Symbionta jsem si užila, Tchaikovsky mě baví, zatím všechny jeho polohy psaní. Byla to jedna z knih, které si sama pro sebe označuju jako „buňkové“ čtení, náročnější, ale skvělé.

Symbiont byl pro mě první kontakt s autorem - a musím rovnou říct, že rozhodně ne poslední. Už po pár kapitolách je totiž jasné, že tohle není tuctové sci-fi, které si přečtete a za týden si nebudete pamatovat ani jména postav. Tchaikovsky píše chytře, nápaditě a trochu.. jinak. A přesně to mě bavilo. Autor si hraje s myšlenkami, které nejsou prvoplánové, a nutí čtenáře občas zpomalit, zamyslet se a přijmout, že ne všechno bude hned vysvětlené. Styl je zvláštní, lehce nekomfortní, místy až podprahově znepokojivý.. ale v tom nejlepším slova smyslu. Tohle není akční jízda, tohle je spíš pomalé, chytré rozevírání nápadu, který vám postupně zaleze pod kůži. Co oceňuji nejvíc, je autorova schopnost pracovat s konceptem a atmosférou. Nic není vyloženě podbízivé, nic vám není házeno na hlavu lopatou. Pokud máte rádi sci-fi, které respektuje inteligenci čtenáře a nebere ho jako konzumenta, ale jako partnera, Symbiont vám bude sedět. Čtyři hvězdičky dávám s radostí a zcela zaslouženě. Ne proto, že by kniha byla bezchybná, ale proto, že nabízí něco svěžího, chytrého a originálního. A hlavně - vzbudila ve mně chuť sáhnout po autorových dalších knihách. A to je vždycky to nejlepší hodnocení, jaké může kniha dostat.

Solidní kus, který stejnou měrou pokrývá vesmírnou 1984 a docela neotřelou variantu mimozemského života. Drobné výhrady by se našly, ale spokojenost naprosto převládá.
Autor se zvolna stává mým novým žánrovým oblíbencem.