Vypovězen

Bylo to drsné. Vůbec si neumím představit, jaké to bylo, žít v takových podmínkách. Hlavní hrdina zažívá ústrky a příkoří na každém kroku (obzvláště když v retrospekci vypravuje, jak pohřbívá otce, jak pracuje v lese, je tuhá zima a nemá ani oblečení, ba nemá ani kde hlavu složit). Dře se v továrně jako mezek, ale pro lidi je pořád zlodějem. Kvůli sousedce a její pomluvě pak jejich celá rodina trpí. Ani závěr nevyznívá nadějně.
Postavy (Váša a Barča) neustále opakují, že chudý člověk musí vše snášet a trpět, že není žádná pomoc. Myslím si ale, že to dost záleží také na lidech v okolí. Už už to vypadá, že bude líp, jen kdyby sousedka nebyla klepna.
Čtivé, smutné. Knížka, která mě nutí být vděčná za takové věci, jako je střecha nad hlavou, teplá voda a jídlo.