Duch Llana Estacada

Co k tomu napsat - klasická Mayovka. Začátek mi přišel maličko nezáživný, ale pak se to rozjelo.
Také oceňuji relativně pěknou češtinu a minimum chyb.

Další z řady výborných mayovek. Tahle mi v hlavě zůstala díky zvláštnímu jevu "fata morgany", kdy se Duch Lllana Estacada zjeví přihlížejícím cválající po obzoru prérie vzhůru nohama. Klasický příběh o zločinu a odplatě s mnoha nejznámějšími postavami Mayových příběhů - knížka se mi líbila ještě o malinko více než Syn lovce medvědů. 85%

Tuto knihu jsem milovala, to napětí a dobrodružství. Hrdina je jen dobrý a zlosyn jenom zlý, ta průzračnost mi dnes chybí. Pokoušela jsem se tuto lahůdku doporučit svým dětem ale neuspěla jsem. Mají své vlastní hrdiny.

Kdo je dobrý, je skvělý, kdo padouch, tak nejčernější. A od začátku je nad slunce jasné, kdo bude tím „Duchem Lana Estacada“. Do toho spousta oblíbených hrdinů, které najdeme i v jiných Mayových příbězích. Už mě to sice tak nechytlo za srdce, jako kdybych to četl v dětství, ale pořád dobré. Chyběla mi tu však určitá "rozvětvenost" děje s větším množstvím paralelních linií, více zápletek a zvratů. Také by byly lepší méně "průhledné" postavy, což by nutilo čtenáře více přemýšlet o tom, "co jsou vlastně zač". Příběh je díky tomu dost předvídatelný a plyne na můj vkus moc poklidně. Ale třeba taková obrazotvornost mi tu fungovala bezchybně a k tomu ty nádherné kvaše a perokresby od Zdeňka Buriana, to jsou prostě lahůdky dávající plusy navíc. Přesto moje srdeční záležitostí zůstávají "Vinnetou", "Poklad ve Stříbrném jezeře" a "Petrolejový princ".