Dhampir

K sérii jako celku: Celý příběh se v originále skládá ze 14 dílů, ale posledních 5 nebylo přeloženo do češtiny. Proto sérii k přečtení spíš nedoporučuji. Ono je to totiž celé takové guilty pleasure - čtivý styl psaní, sympatické postavy, svět s velkým, i když ne plně využitým potenciálem. Jenže také děj plynoucí šněčím tempem, příp. spousta událostí, ovšem nepříliš podstatných pro celkový příběh. Zezačátku to nevadí - seznamování se se světem knihy je dostatečně poutavé, ale postupem času jsem se dlouhými pasážemi prokousával jen zvolna.
Navíc překlad není nejkvalitnější. První díl je v tomto směru nejhorší (číst se to dá, ale příjemný zážitek to není). Pak už to jde, i když pár much přetrvává.
Sérii tedy doporučuji k přečtení jen těm, které hodně baví dobrodružné fantasy šmrncnuté upíří tematikou a kterým nevadí dočítat poslední část série v angličtině.

Obsahuje spoiler Měla jsem dojem, že už jsem knížku kdysi dávno četla a líbila se mi, ale teď o tom trochu pochybuji, protože z celého děje mi přišla povědomá jenom kratičká scénka seznámení Magiery a Leesila v úvodní části díla.
Hodnocení možná není úplně férové, poněvadž alespoň akční scény odsýpají pěkně a dokážou upoutat pozornost. Jenže věcí, které mi během čtení pily krev, se jednoduše nakupilo trochu moc.
- popisování odstínů vlasů různých postav
- že každý druhý schovává své opravdové (a stráášně hluboké) city za nějakou fasádou, kterou však alespoň část jeho okolí dokáže prohlédnout
- Krysařík je horší než šváb a mě už opravdu nebaví popisy, koho zase vysál, aby se mu zahojily rány
- Welstiel vystupuje jako nesnesitelný posouvač děje a přitom se tam vlastně jen tak pompézně producíruje
- a HLAVNĚ hodně nezvládnutý překlad, který nezřídka převádí originál doslova a pravidla češtiny bere spíš jako taková doporučení, a výsledek proto působí jako pěst na oko [např. zachytil její pohled očima a držel jej; byl nejvíce okouzlující; začal pozývat hosty; věděla ale, že vypadá jako barová holka, která se právě vyválela v seně (zásadní nepochopení sousloví roll in the hay)]
Ani mě nehne, abych se pídila po dalších dílech.

Narazila jsem na tuto fantasy s upíry. Kromě zmínek o magii a dalších nadpřirozených bytostech, jsou zde netradičně i elfové. Což si nejsem jistá, zda jsem v takové kombinaci někdy četla. Příběh pojednává o ženě, která teprve objevuje, co je vlastně zač. Dosud nevěděla, kdo je její otec a tak neměla tušení, co jí koluje v žilách. Jejími společníky jsou půlelf a hodně zvláštní pes.

No a samozřejmě potom jsou tu ti upíři. V této knize vystupují jako bytosti, které existují v různých stádiích krvelačnosti, ale každopádně všichni kvůli své potravě vraždí. Někteří výjimečně a obvykle nechtěně, jiní se v tom vyloženě vyžívají. A tak je potřeba konečně s tím něco dělat. Na řadu přichází lovci.

Nicméně povědomí o upírech do této doby bylo víceméně ve formě pověr a teprve se dostává pravda do světa. Hlavní hrdinové se s tím musí vypořádat poprvé. Ale díky řečem, které už budou kolovat světem, určitě ne naposledy.

Vzhledem k tomu, že jsem mnoho neočekávala, byla jsem mile překvapena. Žádné sladké řečičky a romantická představa upírů, konečně něco realističtějšího, za což jsem ráda. Aspoň nějaká změna. Myslím, že se tam toho do budoucna ještě mnoho stane a já budu ráda zjišťovat co...

Čtivé, úžasně pochmurné. Považuji za dobrý nápad spojit témata fantasy a hororu, ještě k tomu takto originální formou.