Matka

Tedy jak já jsem matce rozuměla... Její srdce, bičované tolika ztrátami, zoufalá žena bránící své děti, jejich právo žít, své právo mít je u sebe v předem prohraném souboji s potřebou mužů po hrdinství a touze zemřít za svou vlast - čest, boj proti mateřské lásce... Ne, muži a ženy nikdy nemohou mít stejný pohled na válku. Ne, pokud matky budou Matkami.

Matka mi přišla hodně zajímavá svým poselstvím, ale trochu mi dělala problém forma - mluvení s duchy. Při čtení jsem nejednou přemýšlela, jak se muži často hrnou do války bojovat za své ideály, ale naprosto opomíjejí své blízké, kteří je pak pohřbívají a oplakávají. To bylo hodně patrné například u první světové války, kdy všichni pospíchali do boje a pak hromadně umírali ve strašných podmínkách v zákopech. Já být matkou, tak své poslední dítě do války nepošlu, ale rozhodnutí této Matky jsem naprosto chápala...

Jako divadelní hra určitě velmi silné, ale neskonale repetitivní dialogy na můj vkus. I tak dávám 4****

Velmi silný příběh o tom, jak moc rozdílní si můžou být muži a ženy při tak vážné situaci jakou je válka. Muži touží bránit vlast, umírat pro čest, svobodu nebo vědu. Ženy/matky své syny a muže odmítají posílat do války. Co může být horšího než přijít o své děti i muže?