DeviR1
Registrovaný: 12.6.2012
Naposledy aktívny: 3.11.2026
Celkom bodov: 357 (Čo sú body?)
Za posledných 30 dní: 0
Profil užívateľa je v inom jazyku
6
V priateľoch
0
Priateľov
Prehľad komentárov kníh užívateľa
| Názov | Komentár |
| Soudcův seznam | Tato kniha je ideální volba, pokud chcete něco ne moc dlouhého, svižného a hlavnviacě nad tím nechcete moc přemýšlet. Mně se to do této nálady trefilo, takže hodnotím více méně pozitivně. Pokud jste ten typ, který detailně rozebírá motivace postav a uvěřitelnost jejich jednání, bude vás tato kniha vyloženě rozčilovat. |
| Zpěv Susannah | Zpěv Susannah je takový ekvivalent filmů Davida Lynche: Je to zbytečně dlouhé a viacpřestože se sem tam objeví záblesk něčeho, čemu by se dalo říkat děj, tak většina knihy sestává z abstraktních obrazů a horečnatých diskuzí mezi několika osobnostmi Susannah. Oproti předchozím skvělým dílům Temné věže je tohle obrovský sešup dolů a kdyby nebyla “nutnost” tuto knihu přečíst, abych se mohl prokousat celou sérií, tak bych ji před půlkou odložil a už se k ní nevrátil. |
| Exorcistův dům | Pokud máte rádi Kinga, Lovecrafta a podobné klasiky žánru, bude vám tato kniha kviac smíchu. Autor má sice talent napsat příběh, který je čtivý a má tempo, ovšem pokud u hororu vyžadujete hlavně atmosféru a uvěřitelné postavy, tady se toho nedočkáte. |
| Ústav | Od Kinga mám přečteno skoro 50 knih, takže jsem nečekal, že mě od něj něco dokážviace překvapit. A taky že nepřekvapilo. Řekl bych, že někdy od roku 2010, s pár výjimkami (kterou byl třeba vynikající Dallas 63), mají jeho knihy společné to, že zhruba první polovina je plná skvělých nápadů a má potenciál být mezi top knihami, které kdy napsal. A když jsou všechny karty na stole a je potřeba začít příběh pomalu sunout směrem ke konci, vytáhne King z šuplíku šablonu a podle ní už to nějak doklepe. A navíc bych řekl, že ona šablona je dělaná na míru pro filmová a seriálová studia, což je na škodu, protože je plná filmových klišé. Na druhou stranu má Ústav slušnou atmosféru a perfektní postavy, v tomto King nezklame skoro nikdy a i když napíše v podstatě cokoliv, vždycky si to rád přečtu. I když ne s takovým nadšením, jako kdysi, jelikož mám trochu strach, že se z něj na stará kolena stává jakási továrna na komerčně úspěšné knihy, které jsou jen jakýmsi předvojem toho hlavního co má přijít, tedy filmu nebo seriálu. |
| Volání kukačky | Dle očekávání se kniha četla velmi dobře, Rowlingová je v tomto ohledu záruka kviacvality. Naštěstí životní příběh C.Strikea a jeho rozvíjející se vztah s Robin jsou dostatečně zajímavé, aby byl ospravedlněn rozsah, ale jen tak tak. Co ale celou knihu v mých očích obrovsky sráží, jsou díry v příběhu. A hlavně ta největší: Proč si vůbec Bristow najímal Strikea. Nedává to vůbec žádný smysl. Jde vidět, že napsat dobře fungující detektivku není nic lehkého a i taková kapacita jako Rowlingová tady narazila. Snad se to bude v dalších dílech jen zlepšovat. |
| Nůž | !!SPOILER!! Neměl bych co vytknout, kdyby vrahem nebyl ten, kdo jím byl. Protoževiac jestliže je v předchozích dílech vykreslován jako dobromyslný kamarádský geek, je pro mě těžko uvěřitelné, že tady spáchá úkladnou vraždu ženy svého dlouholetého kamaráda, ať už je motiv jakýkoliv. Za to hvězdu dolů, ale jinak jsem si čtení náramně užil. |
| Srovnáno se zemí | Pokud jste z těch, kteří nutně potřebují, aby se v knize pořád "něco dělo", tak viactahle kniha pro vás asi nebude, jak můžete usoudit ze zdejších komentářů. Mě se ale líbila velmi, poměrně přímočarý příběh muže, kterému se hroutí život a on zcela rezignuje na to, aby se jej pokoušel zachránit. |
| Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě | Určitě znáte ten pocit, kdy vám při čtení knihy běží v hlavě děj jako film a mátviace pocit, jako kdyby jednotlivé postavy byly vaši známí u nichž přesně víte, jakou mají povahu a jak se v příští vteřině zachovají. A při odkládání knihy se těšíte, až se do příběhu zase vrátíte, protože jste pohlceni perfektní atmosférou. Tak nic z toho jsem u Krvavého poledníku nezažil. Až na Holdena jsou postavy ploché a zajímavé snad jen tím, že dokáží někoho brutálním způsobem zavraždit, mnohdy bez zjevného důvodu. Většinu knihy tvoří detailní popis pusté krajiny, který je sem tam vystřídán nějakou metaforou či podobenstvím, nad čímž intelektuálové jistě zaplesají. Přímá řeč se zde vyskytuje jen velmi střídmě a když už, tak ji McCarthy, jak má ve zvyku, nedává do uvozovek, takže často nevíte kdo na koho mluví. Autor nám bohužel ani na milimetr nepoodhalí vnitřní pohnutky postav, takže jsme mnohokrát svědky toho, kdy nějaká postava udělá něco strašně brutálního, aniž by k tomu měla nějaký zjevný důvod, nebo aby k tomuto celý děj viditelně spěl, načež děj plyne bez jakéhokoliv vzrušení dál a nikdo se nad tím nepodivuje. Ano, můžeme říct, že to byla prostě drsná doba, kdy každý den byl bojem o život a nebyl čas se ptát, zda je to či ono správné. A to je jistě validní argument, jenže když je to celé napsané stylem, kdy dvě třetiny každé kapitoly čtete popis neúprosné rozlehlé krajiny na jejímž rozpáleném horizontu se zračí mihotavé obrysy zkroušených postav, nad jejichž hlavami tiše jako bledí duchové krouží kondoři, kteří neslyšně shlížejí na svou potenciální kořist a v očích se jim zračí...(a tak bych mohl pokračovat do nekonečna), tak je to prostě většinou strašná nuda. Kdybych Krvavý poledník nedostal jako dárek, tak bych to rozhodně nedočetl. Každopádně asi je nějaký důvod, proč ta kniha má tak vysoká hodnocení a nikomu neberu, pokud se mu líbí. Ale pro mě tohle bylo skoro k nevydržení. |
| Jméno větru | Po všech těch ohlasech z různých databází, oslavných videích a absolutních hodnoviacceních, bylo mé očekávání obrovské. A jak už to v takových případech bývá, skutečnost tak slavná nebyla. Ano, na tak obsáhlou knihu se Jméno větru četlo dobře a rychle a od Kvothova nástupu na Univerzitu byl příběh velmi zajímavý. Nejspíš se po nějaké době pustím i do pokračování. Nějak mi ale nedochází, proč by zrovna tato kniha měla být tak výjimečná. Pětihvězdičkovými fantasy pro mě stále zůstává jen Pán Prstenů a Píseň ledu a ohně (a možná časem Malazská kniha padlých, ale na její čtení jsem ještě nesebral odvahu). |
| Star Wars: Impérium vrací úder | V podstatě knižní adaptace páté epizody, odchylky tam jsou, ale ty jsou způsobenviacy tím, že autor adaptoval scénář, který se nakonec ještě na pár místech změnil (takže třeba Yoda je modrý). Z hlediska děje tedy není co vytknout. Naopak vytýkat můžeme hojně co se týče jmen postav, takže R2D2 je Artoo Detoo, Chewbacca je Žvejkal a tak podobně. |
| Kouzelná skříňka pro Gwendy | Krátká novela, kterou máte přečtenou do dvou hodin. Jak už to u Kinga bývá, je tviaco velmi čtivé a stránky ubíhají velmi rychle. Oceňuji opravdu krásnou obálku, která je totožná s originálem. Samotný příběh je originální a jistě by vystačil na dlouhý román o mnoha stech stranách. Bohužel díky krátkému rozsahu je všechno velmi zkratkovité, ale je to King a ten prostě nezklame :-) |
| Ošklivec | Čekal jsem satirický příběh typu Stoletého staříka, prostě něco na oddech co vámviac zlepší náladu, zasmějete se a nebude muset moc přemýšlet. Začátek se nesl přesně v tomto stylu a já se těšil, do jakých absurdních situací se bude hlavní hrdina dostávat. Protože to je to jediné, co by mohlo tuto knihu udržet pohromadě. Hlavní zápletka je přece o hromotlukovi ze Sibiře, který jde studovat Harvard. Už jenom to nám říká, že tato kniha se rozhodně nemůže brát vážně, ne? Jenže začínáme být pomalu vyváděni z omylu. Najednou místo očekávané řachandy čteme poměrně dlouhé kapitoly, které nás nejspíš mají upozornit na politicko-sociální problémy afrických rozvojových zemí. A které se odehrávají v budoucnosti a jsou vyprávěny v ich formě, tedy jinak než zbytek knihy. A šup, další kapitola a my jsme zpátky na Harvardu a hlavní hrdina je konfrontován s medvídkem Pů, který vyleze ze stromu. Wtf? A pak jsme v Africe a musíme listovat o dvacet ztran zpět, protože nám děj nedává moc smysl. A klademe si otázky typu Ten spisovatel byl na drogách, když to psal? A byly to pouze lehké drogy, nebo sáhnul po něčem ostřejším? Každopádně jsem to nedočetl, takže nehodnotím, ale rozhodně nedoporučuju udělat tu chybu co jsem udělal já, tedy utrácet za tuto knihu peníze. |
| Stín nad Innsmouthem | Moje první kniha od Lovecrafta. Nejspíš jsem měl přehnaná očekávání, už před převiacčtením jsem se viděl, jak klikám na pětihvězdičkové hodnocení. Nakonec to tak “kulervoucí” bohužel nebylo, člověk si asi musí nejprve zvyknout na dost osobitý styl vyprávění, stejně tak je potřeba zohlednit, že povídky byly psány před takřka sto lety. Nejlépe bych hodnotil povídky Stín nad Innsmouthem a Barva z kosmu, nejméně mě zaujal Pickmanův model. S Lovecraftem rozhodně nekončím a v dohledné době si seženu nějakou další sbírku. |
| Modlitba za Owena Meanyho | Modlitbě za Owena Meanyho bych dal bez váhání pět hvězd a putovala by do oblíbenviacých, nebýt zbytečně zdlouhavých pasáží věnujících se náboženství a politické situaci v Americe osmdesátých let. Neustálé rozebírání, kdo patří k jaké církvi a jaké hodnoty a zvyky se s tím pojí, mě nudilo, až otravovalo. Kniha je docela skoupá na dialogy, takže se pocitově může zdát ještě delší, než ve skutečnosti je. Alespoň mě těch více než 600 stran neuběhlo ani zdaleka rychle, což ale nepokládám za chybu, rád trávím s kvalitními knihami delší čas. Postavy a absurdní situace, do kterých se dostávají, to vše okořeněné geniálním humorem, to jde Irvingovi brilantně. Samotný Owen se vám bezpochyby vryje do paměti, je to podle mě jedna z nejoriginálnějších literárních postav. |
| Silo | Prvních 100 stran mě vyloženě nudilo, potom ale příběh nabral obrátky a mě začalviaco opravdu zajímat jak celý ten svět funguje a kam spěje. Námět je velmi originální, postavy možná až příliš archetypální, styl psaní nezajímavý a posledních pár kapitol by mohlo být umístěno do slovníku pod pojem deus ex machina. Nicméně minimálně dvě třetiny knihy jsou velmi čtivé a ani mi moc nevadil velmi jednoduchý sloh. Co mi naopak vadilo docela dost, byl zmiňovaný konec.( NÁSLEDUJE SPOILER) Celou knihu jsou nám popisovány veškeré podrobnosti, každé utažení šroubku, každý rozhovor. Ale konečné rozřešení celé vypjaté situace v Silu 18 je nám popsáno ve třech větách, načež mi přišlo na mysl několik zásadních otázek, jenže místo jejich zodpovězení přišel konec. Nevím, jestli je to dořešeno v dalších dílech, ale po přečtení jejich anotací bych řekl, že spíš ne. Já je číst asi nebudu. |
| Terror | Perfektní kniha s úžasnou atmosférou. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu pviacořádně vžil, protože ze začátku je tam hodně postav, zeměpisných pojmů a námořnické terminologie. Ale brzy jsem byl vtažen do děje a bylo to skvělé. Autor si musel nastudovat hromady podkladů nejen o samotné Franklinově expedici a jiných průzkumných plavbách, ale i o Eskymácích a jejich mytologii, zvířatech žijících na severním polárním kruhu, nemocech sužujících mořeplavce a jejich léčbě a spoustu dalšího. A díky tomu se toho dozvíte spoustu nového a budete si chtít zjišťovat další informace a prozkoumávat mapy (alespoň já jsem to tak měl). Jedinou chybou na kráse je konec, který mi vůbec nesedl. Čekal jsem něco úplně jiného a to co jsem dostal bylo velmi rozpačité a ke zbytku knihy se mi to vůbec nehodí. P.S. V době co píšu tento komentář běží v televizi seriál podle Terroru a pokud si můžu dovolit vám radit, radši si přečtěte knihu. Ta vám dá mnohem, ale opravdu mnohem víc. |
| Já, Poutník | Pokud rezignujete na úvahy o tom, zda by se to všechno opravdu mohlo takto stát,viac dostanete vysoce nadprůměrný špionážní thriller. Zkoušel jsem se přes to také přenést, ale nerealističnost některých scén a přílišná genialita hlavního hrdiny mi mnohdy zážitek trochu kazily. Nejlepší byly pasáže sledující život hlavního záporáka, důvody jeho jednání, prostředí ve kterém se pohyboval apod. Detektivní zápletka začínající vraždou dívky na Manhattanu byla taková velmi uměle naroubovaná berlička jak pomoci hlavnímu hrdinovi vyřešit hlavní zápletku a moc se mi tam nehodila. Nicméně ve finále si z knihy odnáším velmi pozitivní zážitek. |
| Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? | Události okolo Djatlovovy výpravy jsou tak zajímavé a tajemné, že stojí za to siviac tuto knihu přečíst, protože se v ní dozvíte všechno podstatné. Nicméně forma, jakou se to dozvíte, je místy nedůstojná pro knihu vydanou předním nakladatelstvím. Problémů je víc (včetně překlepů, nebo zcela zjevného kopírování některých odstavců formou CTRL+C, CTRL+V s pouze malými úpravami), ale to zcela nejhorší jsou poznámky ohledně....no, ohledně úplně všeho. Studenti se dopravovaly jeden den na korbě náklaďáku, takže vám autor "logicky" na půl stránky popíše o jaký model šlo, v jakých letech se vyráběl, jaké byly technické parametry apod. A to se týká veškeré techniky v knize zmíněné. Nebo studenti jdou jeden den hledat vzácné kameny. Tím pádem se nám dostane hlubokého výkladu o mineralogii, čím se zabývá, jak se dělí... Ano, mohlo by se namítnout, že člověk tyto poznámky číst nemusí, ale já mám ve zvyku, že když už čtu knihu, tak ji čtu prostě celou (a věřím že nejsem sám). A vrchol všeho se dostavil ke konci, kdy nějaký odborník řekne k tématu dvě věty a následují čtyři odstavce o tom kdo to je, kdy se narodil, v jaké instituci pracuje, kolik má kolegů, čím se zabývají... A pro zdejší diskutující: Pan Lavay žádné svědky nevyslechl a žádné důkazy neshromáždil. Pouze sepsal všechny dostupné informace z (převážně ruských a českých) webů a zeptal se na názor pár lidí z ČR. Takže zase tolik zásluh bych mu nepřipisoval. |
| Počátek | Pokud nechcete nad ničím moc přemýšlet a jen se bavit, proč ne. Ale hlavně se neviaczamýšlejte nad uvěřitelností a smysluplností děje a dialogů, protože potom by vám mohlo být trochu smutno z toho, co dnes může být světovým bestlesellerem. Já jsem hledal knihu u které si odpočinu a pobavím se a tahle to splnila. Snad jsem jen čekal, že se toho dozvím více o historii, symbolech a tak podobně, ale co už. A jestliže pár zdejších komentujících tvrdí, že se hlavní strůjce zla dá odhalit po prvních sto stranách, a to ještě velmi snadno, tak by mě velmi zajímalo z jakých indicií vycházeli (napište mi to prosím do zprávy, budu rád). |
| Star Wars: Nová naděje | Jde v podstatě o beletrizaci scénáře k filmu, takže co se týče dějové linky, nelviacze knize takřka nic vytknout, je to prostě perfektní. Co se týče samotného slohu, překvapilo mě, jak kvalitní práci Lucas odvedl a není to jen tak nějaký rychle spíchnutý přepis scénáře, ale opravdu plnohodnotná kniha se vším všudy, která se čte velmi dobře. Vadou na kráse je již zmiňovaný překlad jmen a názvů. Mě to zase takový problém nedělalo, věděl jsem o kterých postavách je řeč a prostě jsem si ty jména v duchu sám pro sebe nahrazoval, ale chápu, že někteří fanoušci to prostě nepřekousnou. Přestože jde tedy o skvělou knihu, stejně bych nováčkům doporučil podívat se první na film, protože v tomto případě by kniha mohla být sebelepší, ale ten audiovizuální zážitek u Star Wars se nedá ničím nahradit. |
| Spící obři | Zajímavý námět, ze kterého by třeba Arthur C. Clarke určitě dokázal udělat skvělviacý román. Pan Neuvel jej naopak zcela pohřbil formou vyprávění. Celá kniha je napsána formou rozhovorů, což je dnes možná cool, ale vyplývá z toho strašná spousta problémů. Tak třeba si jako čtenář nemáte možnost udělat jakýkoliv vztah k postavám. Potom čtete o tom, jak jeden z hlavních aktérů dělá pod vlivem emocí velmi zásadní rozhodnutí a vy nad jeho nesmyslností jen kroutíte hlavou, protože vám autor jednoduše nedal žádnou možnost se vžít do jeho kůže. A takových situací je tam požehnaně. Samotné rozhovory jsou taky velmi pochybné, když to čtete na papíře a moc nad tím nepřemýšlíte, asi vám to bude dávat smysl, ale tak, jak je to popsáno v této knize, spolu lidi ve skutečném světě prostě nemluví. Mohl ještě pokračovat, ale shrnu to tím, že knihu Spící obři nedoporučuji. Dobrých sci-fi je spousta a tohle mezi ně nepatří, tak sáhněte raději po nějakém renomovanějším autorovi. |
| Colorado Kid | Přečteno za dva dny, na plný počet to není, ale na solidní 4 hvězdy ano. Od Kingviaca mám přečteno 38 knih a ano, tahle mezi ně moc nezapadá. Není to žádný mnoha set strankový strhující román se začátkem a koncem. Je to jen vyprávění dvou staříků o jedné záhadě, které je napsáno Kingem, což znamená, že je to velmi čtivé. Konec očividně mnoha lidem vůbec nesedl, já jsem za něj naopak rád. King je dle mého jedním z mála spisovatelů, kteří si jej mohou dovolit. |
| Něco si vymysli | Moje první zkušenost s Palahniukem a jsem spokojen. Příběhy jsou to velmi bizardviacní, místy nechutné a často tragické. Co jsem pochopil, tak tyhle charakteristiky platí pro celé Palahniukovo dílo, takže jsem s ním určitě neskončil. Mnoho povídek nese nějaké sdělení, které se vyjadřuje k problémům postmoderního světa a konzumnímu způsobu života, nejvíce je to zřetelné u tří bajek, které jsou mimochodem skvělé. Nejvíce se mi líbila povídka Zombíci, která nás nutí alespoň na chvíli se zamyslet, jestli bychom se všichni vlastně neměli lépe, pokud bychom byli...no...zombíci. |
| Ví o tobě | 2/3 knihy jsou román pro ženy o milostném trojúhelníku, který je sice velmi netrviacadiční a jako čtenáři tušíme, že se chystá něco velmi dramatického, ale většinu času hlavní protagonistky řeší koho milují, koho milovali, jakou mají či nemají práci, co si o nich myslí jejich kamarádky, nebo jaké úskalí musejí překonávat svobodné matky. Zkrátka nic pro mužského čtenáře, řekl bych. Alespoň mě těch prvních 200 stran celkem nudilo. S blížícím se koncem děj graduje a z knihy se stává opravdový thriller. Ohledně konce - můžete si vytvořit milion různých scénářů , jak to celé asi skončí, ale věřte, že dokud nedojdete asi 5 stran před ono odhalení, nemáte nejmenší šanci to uhodnout (teda pokud neznáte originální název - nezjišťujte si jej - protože to je spoiler jako prase). Ano, jak slibuje anotace, konec je opravdu šokující. Nicméně když si poté zrekonstruujete zpětně celý děj, zjistíte, že mnoho věcí nesedí. Takže lehký nadprůměr, ale další knihy od této autorky, pokud nějaké v českém překladu vyjdou, číst nehodlám. |
| Manželé odvedle | Ve všech ohledech průměrný thriller. Autorka zjevně zaregistrovala úspěch thrillviacerů z pera Gillian Flynnové nebo Pauly Hawkinsové, takže svůj příběh buduje podle stejné šablony (na začátku zmizí někdo z blízkých hlavního hrdiny, potom se postupně dozvídáme, že nic v životě zúčastněných postav není tak, jak se zdá a nakonec nás samozřejmě čeká nějaké to překvapení). Zatímco Gillian Flynnová to dělá perfektně (třeba ve Zmizelé), Shari Lapenová píše všechno zkratkovitě, snaží se z děje vydestilovat to opravdu nejdůležitější a nejpodstatnější pro pochopení příběhu. Díky tomu je kniha velmi čtivá a přečtete ji klidně za den, ale nemůžete čekat takřka žádnou prokreslenost postav a prostředí, nebo třeba hlubší pohled do policejního vyšetřování. Což bych já osobně uvítal a co zmíněná Zmizelá dělá tak dobře. Takže pokud hledáte thriller u kterého vám bude stačit, že se poměrně dobře čte a děj pádí bez nějakých složitých odboček kupředu, asi Manžele odvedle zkuste. Jinak se poohlédněte po něčem jiném. Jo a ten konec, tedy poslední dvě strany... Nechápu, že jej autorce někdo odpovědný nevymluvil, naprostá zbytečnost. |
| Opozdilec | Vtipná novela, která v sobě skrývá nejen kvalitní humor, ale i donutí čtenáře zaviacmyslet se nad takovými věcmi, jako je stárnutí, význam rodiny, konečnost našeho bytí apod. Ačkoliv je celý příběh velmi absurdní, tak vygraduje do takového konce, který je skoro až meta-absurdní, nicméně nechává prostor pro různé výklady. |
| Svědectví | Dávám nejvyšší hodnocení, ale nejlepší kniha od Kinga to dle mého není, To zůstáviacvá nepřekonáno. Svědectví jsem četl extrémně dlouho, samozřejmě za to trochu může těch 1053 stran, ale na pár místech jsem se musel do čtení nutit, protože pár nudných pasáží tam rozhodně bylo. Na rozdíl od mnoha jiných, mě se více líbila druhá část knihy, kdy sledujeme pozvolné budování nové společnosti, vytváření pravidel a zákonů a dosazování lidí do "politického" systému. Náboženství zde hraje velmi významnou roli a byť nejsem věřící, neměl jsem s tím problém. Mou nejoblíbenější postavou se stal Popeláč, především pak jeho cesta s Prckem (pokud si jeho přezdívku pamatuju dobře) je nezapomenutelná. Je mi jasné, že většina lidí si oblíbí Nicka, Stua, Fran a lidi kolem nich, ale to byli většinou na můj vkus až moc velcí Mirkové Dušínové, což je ale logické, když představují onu "dobrou" stranu. Naopak lidé kolem Flagga byli zajímavější, barvitější a rozhodně vtipnější, škoda, že jim bylo věnováno tak málo prostoru. Konec knihy není nic světoborného, chápu, že jej lidi považují za zklamání, mě ale nevadil. Celkově ve mně kniha zanechala skvělý dojem a když na ni myslím, je to jako bych vzpomínal na staré kamarády, se kterými jsem zažil úžasné dobrodružství. A tak to má být. |
| Levhart | Nemám problém s knihami, které mají vysoký počet stran, nicméně si myslím, že u viacLevharta je těch 722 stran až příliš. Dokázal bych si představit, že by kniha měla o 150 - 200 stran méně a na kvalitě by ji to rozhodně neubralo. Jinak se tady dá napsat v podstatě to samé, co u ostatních dílů: Velmi čtivé, zápletka je rozhodně zajímavá, kulisy rozmanité, konec bohužel překombinovaný. Za mě slabší čtyři hvezdy, Červenka stále zůstává nepřekonána. |
| Sága | Zatím jsem na Ságu neslyšel jediný negativní ohlas, naopak všichni ji vynášejí dviaco nebes. Takže jsem k ní přistupoval s obrovským očekáváním a to se mi v minulosti ve většině případů vymstilo. Ovšem tohle je opravdu klenot. Skvěle načrtnutý svět, který je nám představen velmi stručně, ale vplujeme do něj tak přirozeně, jako kdybychom jej znali odjakživa. Všechny postavy, včetně vedlejších, jsou napsány takřka dokonale. Kresba a celkové provedení knihy je perfektní. Opravdu se mi nestává, že bych byl z komiksu takto nadšený. Rozhodně si co nejdřív seženu další díly. Pokud máte alespoň trochu rádi fantasy/sci-fi, jděte do toho, tento komiks za ty čtyři stovky fakt stojí. |
| Světlonošova cesta | Na Lucifera jsem byl velmi zvědavý a moc jsem nevěděl, co od této série očekávatviac. Nakonec jsem rád, že jsem nekupoval plnohodnotný první díl a vzal jen tuto "ochutnávku" za 99 Kč. Ani jeden ze dvou příběhů mi nesedl a ve finále je nejlepší na celé knize ukázka ze série Mezi řádky. |
| Dítě Boží | Moje první kniha od McCarthyho, hodnotím ji mírně nadprůměrně. Zpočátku jsem se viaclekl toho, že McCarthy nepoužívá pro přímou řeč uvozovky, ale ukázalo se, že to problém není. Naopak problém pro mě byla roztříštěnost děje. V krátkých kapitolách sledujeme hlavně počínání Lestera Ballarda, místy pár vedlejších postav, ale nikdy jsem si nebyl jistý, jestli děj plyne lineárně, nebo jsou něco z toho flashbacky, nebo flashforwardy (jak mi v několika případech připadalo). Dalo by se říct, že je to jedno, protože by to v podstatě odpovídalo celkové neotesanosti slohu této knihy, kdy to vypadá, jako by se McCarthy moc nepozastavoval nad nějakými konvenčními pravidly psaní a prostě to na ten papír "naflákal" tak, jak mu to přišlo pod ruku, ale já mám prostě rád v ději pořádek. Co se mi naopak líbilo, bylo prostředí Ameriky začátku 20. století a postava poloretardovaného a zvrhlého hlavního hrdiny, který když se pustil s někým do řeči, tak mi to místy až vyvolávalo úsměv na tváři, přestože jsem věděl, že se každou chvíli chystá prznit nějakou mrtvolu, nebo zabíjet náhodné lidi, které potká po cestě k domovu. Od McCarthyho mám vyhlédnuty minimálně ještě tři knihy, takže snad to z hlediska kvality bude mít vzestupnou tendenci. |
| Temné šílenství | Průměrný thriller, který je sice čtivý, ale oproti opravdu dobrým knihám v tomtoviac žánru nemá moc co nabídnout. Největším mínusem jsou dialogy, kdy postavy pronášejí fráze, případně nadávky, které by ve skutečnosti nikdo nevypustil z pusy. Plusem naopak je, že zde nejsou žádná hluchá místa, děj běží dopředu a opravdu jste zvědaví, jak to všechno skončí. Téma stalkingu lépe zpracoval Lars Kepler ve Stalkerovi. |
| Místnost | Po této novele jsem dlouho pokukoval a nebyl jsem si vůbec jistý, jestli to nebuviacde nějaká nesmyslná slátanina, kterou budu dočítat jen se sebezapřením. A je tomu přesně naopak, přečetl jsem ji za pár hodin a nakonec jsem litoval, že neměla alespoň o pár desítek stran navíc. Situace a rozhovory, ke kterým zde dochází, jsou místy tak absurdní, že jsem se musel skoro až nahlas smát, což se mi u knih nestává. Hlavní hrdina je zpočátku strašně nesympatický, ale postupem času, troufám si říct, mu začínáme alespoň trochu rozumět. Místy mi připomínal jednu z mých nejoblíbenějších knižních postav a to Ignáciuse ze Spolčení hlupců, byť nebyl tak hulvácký. Těším se na další dílo Karlssona, tedy Fakturu. |
| Tanec s draky I | Martin svět vykresluje velmi podrobně a zvláště si dává záležet na podrobných poviacpisech ošacení a vzhledu i těch nejméně výrazných postav, na které zapomeneme pět vteřin poté, co jsme si přečetli jejich jméno. Zhruba do strany 200 se nestane nic moc zajímavého a většina děje sestává z putování z bodu A do bodu B, dlouhých dialogů a popisů krajiny. Takže by se zdálo, že je to strašná nuda a čtení této knihy je utrpení. Ale je tomu naopak a kdybych měl vypisovat všechny důvody, bylo by to na docela dlouhý sloh. Martin je jednoduše génius a jako jeden z mála dokáže ve čtenáři vyvolat pocit, že ten svět je skutečný a postavy v rámci svých charakterů jednají opravdu uvěřitelně. Osobně jsem lepší fantasy nečetl a do druhé poloviny pátého dílu se mi moc nechce, protože to bude nejspíš na dlouhou dobu poslední výprava do tohoto úžasného světa. |
| Konec hlídky | King se v závěrečném díle trilogie vydal mysteriózní cestou a udělal dobře. Náměviact je originální a kniha hezky graduje až k finále, které naštěstí není nijak zvlášť uměle natahované. Co se týče postav, sám Hodges je poměrně sympatický starší policajt v důchodu, ale jeho kolegové už mi tolik nesedli, zvláště pak Holly (pokaždé, když pronesla, že je něco "zatrpacené", tak jsem doufal, že ji snad ten Brady už brzy zabije). Trilogie o Billu Hodgesovi nepatří ani zdaleka k tomu nejlepšímu, co King napsal, ale je to hezké zpestření. |
| V lese visí anděl | O této knize jsem slyšel pár názorů, že je to v severské detektivce něco nového,viac něco co je opravdu poutavé a zároveň velmi originální. A protože mám severské detektivky docela rád, tak jsem se do ní pustil, ale bohužel jsem toho na ní moc originálního nenašel. Vyšetřovatel(ka) s temnou minulostí utápějící se v alkoholu je v dnešní době pravý opak originality a skoro si až přeji, aby někdo přišel s detektivem, který bude abstinent a nekuřák a nebudou se mu každou chvílí před očima míhat obrázky jeho zavražděné dcery (manželky, sestry...). Příběh je docela dobrý, postavy průměrné a co mě zklamalo nejvíc, byl samotný vrah. Jeho motivy a chování, to bylo až za hranicí uvěřitelnosti. Nicméně kniha jako celek je napsána čtivě a nejspíš se vám nestane, že byste měli potřebu ji odložit. A pokud se v tom celém nezačnete opravdu dopodrobna šťourat, tak se vám nejspíš bude i líbit. Já dám příště ale radši přednost Nesbovi. |
| Harry Potter a prokleté dítě | Série o Harrym Potterovi je moje zdaleka nejoblíbenější knižní série, ty knihy jviacsem četl několikrát jak v češtině, tak v originále a stále mě dokáží odnést do toho skvělého kouzelného světa. Tahle kniha to nedokázala a zdaleka to není tím, že jde o přepis scénáře. Mohl bych zde vypisovat všechna negativa, ale to už lidi přede mnou udělali a já s nimi vesměs souhlasím. Pouze zmíním, že hlavní zápletka zabývající se cestování časem je hrozná a nesmyslná a třeba samotný Harry Potter se zde chová jako úplně odlišný člověk (především jsem nevěřil vlastním očím, když v jedné ze scén vyhrožoval profesorce McGonagallové kontrolou z ministerstva, pokud nebude dávat pozor na jeho syna, wtf?). Kdyby šlo o fanfikci, přešel bych to s tím, že je to sice úplně vycucané z prstu a nedává to smysl, ale pro fanoušky HP stojí za přečtení. Ale jestliže je pod tím podepsaná sama Rowlingová, je tady něco špatně. PS: Neříkám, že samotná divadelní hra musí být stejně špatná. Dokážu si představit, že může dávat více smyslu, než tato kniha, takže snad budu mít někdy možnost ji zhlédnout (nebo alespoň její záznam). |
| Noční klub 1 | Velmi zábavné a brutální. Po dlouhé době se mi nějaká kniha českého autora opravviacdu líbila. Nebyla to zas taková pecka, že bych hned musel číst i druhý díl, ale určitě se k němu v brzké době dostanu. |
| Bazar zlých snů | Od této sbírky jsem čekal příběhy stejně temné, jako je její obálka. K tomuto očviacekávání přispěl sám King, který nás v úvodu navnadí na povídky, ze kterých možná nebudeme moci ani usnout. Tak to ale není a vyloženě hororovou povídku budeme hledat marně. Jestli je to chyba, to ať každý posoudí sám. Bohužel zde najdeme nemálo povídek, které jsou zcela průměrné a bez napětí, či pointy. Také dvě básně, které jsou součástí sbírky, mě absolutně nezaujaly. Na druhou stranu je zde pár skvostů u kterých budete litovat, že nemají alespoň o 300 stran více. Na nejlepší povídkovou sbírku od Kinga (Noční směna) to nemá, ale přesto bych doporučoval přečíst. Nejvíce mě zaujaly povídky: Ur, Nekrology, Opilé rachejtle, Letní bouře, Pod psa, Zlý chlapeček. |
| Přemyslovská epopej I. | Dal jsem knize 100 stran a vzdal jsem to, takže ani nehodnotím. Jediné, co mi naviac knize přišlo zajímavé, byl fakt, že události zde popisované se skutečně udály a formovaly území, na kterém dnes žijeme. Ale abych se o těchto událostech podrobněji (a nejspíš i poutavěji) dozvěděl, mohl bych si přečíst nějakou literaturu faktu. Myšlenkou, která mi se mi pořád dere do popředí je, že pan Vondruška je velmi dobrý historik, ale ne tak dobrý spisovatel. Jednoduše mě při čtení nezajímal další vývoj, nebyl jsem zvědavý, co bude dál a neoslovila mě ani jedna z postav. Mimochodem postavy mi přišly velmi neuchopitelné až ploché (jak je tady v příspěvcích párkrát zmíněno). Pokud bych měl někomu doporučit historický román z tohoto období, rozhodně by to byly Pilíře země od Kena Folleta. |
| Příslib krve | Nejsem velký fanoušek fantasy žánru a toto je moje první kniha, která je založenviaca hlavně na práci s magií (když nepočítam Harryho Pottera a Pratchetta), takže si nejsem jist, jakou váhu lze mému hodnocení přisuzovat. Nicméně z Příslibu krve jsem rozhodně nebyl nadšen, dokonce jsem ji po zhruba 150 stranách chtěl odložit, ale nakonec jsem ji dočetl. Ona magie je pro mě asi největší kámen úrazu. Autor má zjevně velkou fantazii a vymyslel opravdu originální svět ve které žije spousta magií obdařených lidí, přičemž u každého se tyto schopnosti projevují odlišně. Bohužel se ale velmi nuceně přizpůsobují tomu, aby autor mohl děj vystavět taky, jak zjevně od začátku zamýšlel. Příklad (a spoiler): Mocná čarodějka s několika desítkami méně mocných čarodějů dokáže pomocí kouzel udělat obrovský tunel skrz horu , nebo sesílat taková kouzla, která během vteřiny srovnají se zemí několik budov. Ovšem když je konfrontována se dvěma lidmi, které autor zjevně nechce v zájmu děje nechat nemřít, není schopna takřka ničeho. Přesto pokud máte fantasy rádi, asi bych tuto knihu doporučil, protože je opravdu originální. |
| Zeptej se prachu | Dokážu velmi dobře představit, že pro některé lidi se tato kniha stane nejoblíbeviacnější a budou z ní při různých příležitostech citovat. Já mezi ně patřit nebudu, ale četbu jsem si užil a doporučuji. |
| Harry Potter a Kámen mudrců | Poprvé jsem tuto knihu četl v 11 letech a teď, o 14 let později, kdy už mám celoviacu sérii dávno za sebou a filmy jsem viděl asi 5x každý, začínám číst knihy znovu, tentokrát v angličtině. A je to pořád stejně skvělé. Obával jsem se, že když už jsem starší, budou mi minimálně první dva díly připadat až moc pohádkové a už to nebude ono. Ale jsem z toho příběhu stejně nadšený i když mnohdy znám jednotlivé věty zpaměti. Kámen mudrců se opravdu nese v pohádkovém duchu a jako uvedení do celé série je to ideální. |
| Hostina pro vrány II | Druhá část Hostiny pro vrány je podle mě lepší, než první, stále ale nedosahuje viackvalit předchozích knih. Přesto se čte velmi dobře a člověk má po dočtení pocit, že mnoho postav opravdu zná. Pravdou je, že se toho za těch cca 700 stran, které tento díl má, moc nestalo. Většina sestává z toho, že si dva a více lidí povídá, akce je pomálu. Opravdu velmi zajímavé to začne být zhruba 70 stran před koncem, jenže než dojde k něčemu zásadnímu, je konec. A obávám se, že na ty zásadní události týkajicí se Západozemí si budeme muset pár let počkat. |
| Hostina pro vrány I | Po akcí a nečekaných zvratech nabitém třetím díle je první část Hostiny pro vránviacy velmi poklidná, místy bohužel až nudná. Autor se věnuje postavám, kterým dával v předchozích dílech minimum prostoru a zároveň se některé již známé postavy dostávají do míst, které nám jako čtenářům byly doposud neznámé. Pokud tedy člověk chce jen akci, usekané končetiny a nečekané úmrtí hlavních postav, bude zklamaný. Ovšem pokud si od toho všeho chcete dát chvíli pauzu a dozvědět se něco o samotném Západozemí a trochu i o Svobodných městech, tento díl vás nezklame. A nakonec jen dodám, že kapitoly věnující se putování Brienne jsem měl chuť přeskakovat, což jsem samozřejmě neudělal, ale mnohokrát to bylo fakt utrpení. |
| Sněhulák | Sněhulák je bezpochyby skvělá kniha, která se čte velmi lehce. Bohužel pro mě jíviac předchází pověst jedné z nejlepších knih, které Nesbo napsal. Takže jsem se do ní pustil s obrovským očekáváním a po dočtení mě neminulo mírné zklamání. Děj byl až moc překombinovaný a ještě méně uvěřitelný, než ostatní Nesbovi knihy. Rozhodně bych radši doporučil Spasitele, nebo Červenku. |
| Spasitel | Čtu sérii o Harrym postupně a tuhle knihu bych kvalitativně zařadil na úroveň Čeviacrvenky - takže zatím nejlepší. Spasitele jsem přečetl na můj vkus velmi rychle, nebylo to ani tak napínavé, ale styl autora se v tomto šestém díle tak vybrousil, že se kniha čte velmi snadno a rychle. Zápletka skvělá, o někoho jsme přišli, někoho jiného zase objevili a jak bývá autorovým zvykem, podívali jsme se na chvíli i do jiné země, než do Norska. Za mě plný počet a už se těším na Sněhuláka, který je podle mnohých tím nejlepším (takže se obávám, že mi zdejší stupnice hodnocení už nebude stačit). |
| Revival | Typický a nezaměnitelný King. Styl psaní je velmi podobný novějším knihám Doktorviac Spánek a Pan Mercedes, znalý člověk by po pár desítkách stran poznal, že autorem je King i kdyby to předem nevěděl. A z toho vyplývá, že se to čte velmi dobře, postavy jsou vykresleny skvěle a děj je asi to nejslabší na celé knize. Námět je rozhodně zajímavý a originální, ale po dočtení knihy mi moc pasáží v hlavě neutkvělo a cca za rok už budu vědět jen o něco málo víc, než je napsáno v anotaci. Paradoxně mi přišly zajímavější scény, kdy si mezi sebou jednotliví hrdinové o něčem povídají, příp. když hlavní hrdina přemýšlí o životě, své rodině apod. Samotná akce a jednotlivá odhalení nebyly nic, nad čím bych zaplesal. A konec, jak už to má King ve zvyku, je pro mě asi nejslabší částí knihy. Každopádně dávám 4 hvězdy, čtení jsem si přes všechna negativa užil a těším se na další autorovu knihu (Právo nálezce). |
| Po sezoně | Výborný horor, v tomto žánru toho moc lepšího nenajdete. Četl jsem pár komentářůviac, že je to obyčejná vyvražďovačka, kde se na opuštěné chatě sejde parta blbých mladých lidí, kteří jsou poté postupně brutálně zavražděni. Není to tak úplně pravda (zvláště slovo "obyčejný" jej ani náhodou nevystihuje), ovšem není to ani lež. Ale rozhodně to není žádný odbytý brak, kde by autor samoúčelně využíval brutalitu pro šokování čtenáře a kašlal na všechno ostatní. Líbilo se mi, že minulost a motivace jednotlivých postav (zvláště těch, které jsou nejdůležitější) jsou nám poměrně stručně, ale účelně představeny a potom už si jenom užíváme, jak děj svižně ubíhá a my jako čtenáři takřka reálně cítíme ten puch spáleného lidského masa. Autor si pro nás na samotný konec připravil i jedno poměrně velké překvapení o kterém se toho více dočteme v doslovu, který je velmi zajímavý a popisuje velké "porodní" problémy před prvním vydáním. Pokud máte občas chuť přečíst si něco opravdu hardcore, rozhodně tuto knihu doporučuji. A je pro mě záhadou, proč už u nás dávno všechny knihy Ketchuma nevyšly. Naštěstí jsme se dočkali Dívky od vedle, která se pro mě stala po Po sezoně povinnou četbou, tak doufám, že se vydavatelství Laser Books pochlapí a ve vydávání tohoto autora bude pokračovat. |
| Hlubina | Průměrná kniha, která možná zaujme fanoušky filmové série Vetřelec, nebo filmu Vviacěc (i když bych rozhodně doporučoval raději se podívat na tyto filmy, než číst knihu Hlubina). Námět je velmi zajímavý a když jsem knihu začal číst, těšil jsem se, co se dozvím o té záhadné epidemii, která na Zemi propukla a ještě více jsem byl zvědavý na místo, kde se většina knihy odehrává - dno Mariánského příkopu. Bohužel obojí je jen lákadlo, které vypadá moc hezky v anotaci a které má přilákat lidi ke koupi knihy, protože o oné nemoci se toho dozvíme nejvíce na prvních cca pěti stranách a potom už se skoro vůbec neřeší a že se celý příběh odehrává v Mariánském příkopu je taky vlastně docela irelevantní, protože stejně tak by se mohl odehrávat na vesmírné lodi (Vetřelec), nebo na polární stanici (Věc) a moc by se toho v příběhu měnit nemuselo. No a co nám zůstává je celkem slušný horor, který ovšem není nic převratného a rozhodně bych našel spoustu lepších. |
| Další zápisky starého prasáka | Bohužel mě tahle kniha moc nezaujala, sem tam jsem se zasmál, sem tam jsem se poviaczastavil nad zajímavou myšlenkou, ale většina tohoto díla není ničím zajímavá. Taky jsem se utvrdil v tom, že tyhle krátké sloupky na pár stránek nejsou nic pro mě, romány jako Šunkový nářez, nebo Poštovní úřad, jsou prostě úplně jiný zážitek. |
| Generál SS | Čas od času mě přepadne chuť na válečnou literaturu a knihy Svena Hassela jsou pviacro mě v těchto chvílích jasnou volbou. Generála SS jsem četl jako jednu z mála knih dvakrát a v budoucnu si ji určitě přečtu minimálně ještě jednou, už jenom kvůli té atmosféře, která je opravdu pohlcující. Všudypřítomný mráz a utrpení na jedné straně, kamarádství a touha po konci války na straně druhé. A scéna, kdy vojáci jedou z kopce na sněžných saních se mi vryla do paměti snad jako žádná jiná. |
| Krev na sněhu | Kdyby to nebylo od Nesboa, tak se nad tím ani nepozastavím. Ale protože jsem v pviacůlce série s Harrym Holem a taky jsem četl Lovce hlav, Krev na sněhu jsem ze zvědavosti koupil. Předtím jsem četl pár hodnocení, které ji hodnotily jako průměrnou, takže mé očekávání nebylo vysoké a to se vyplatilo, protože jinak bych byl velmi zklamaný. Jediné, co je na této knize zajímavé, je námět a asi dvě scény. Postavy se většinu času chovají velmi nereálně. Autor se nám snaží vnutit, že máme hlavního hrdinu vnímat jako skoro až prostoduchého člověka, ovšem mnoho scén je s tímto v přímém rozporu a také díky tomu si k ústřední postavě snad nikdo nemůže ani vybudovat nějaký vtah, takže je vám úplně jedno, co se s ním bude dít. Celou dobu jsem si říkal, že tohle musel Nesbo napsat někdy v 18 letech jako svůj první literární pokus, který je sice naivní a nic moc, ale nějaký náznak talentu v něm vidět je. Poté jsem zjistil, že Krev na sněhu napsal před před rokem. Takže tomu nerozumím už vůbec. Od Nesboa rozhodně nejhorší kniha, co jsem četl a už se těším, až začnu číst Spasitele, abych si spravil chuť. |
| Holubí mambo | Párkrát jsem se pousmál, ale nic víc mi kniha nedala, takže průměr. Co se týče hviacumorných knih, mnohem radši dám přednost třeba Pratchettovi. |
| Dallas 63 | Jednoduše dokonalé, ta kniha má úplně všechno, co od kvalitní knihy očekávám. Přviacíběh je perfektní, od námětu až po každý jednotlivý detail. Atmosféra padesátých a šedesátých let minulého století je skvělá a když se poměrně krátce ocitneme v Derry, temná atmosféra z To je téměř hmatatelná. Při čtení se u mě vystřídaly všechny emoce a to všechno je napsáno tak, že příběh svižně ubíhá, nemá žádná hluchá místa a těch více než 700 stran uběhne strašně rychle. King má bezpochyby knihy, které by snesly radikální zkrácení, ale Dallas 63 mezi ně nepatří, naopak bych si velmi rád přečetl něco ze stejného "světa", dejme tomu sequel alespoň v rozsahu novely. Pro mě jedna z nejlepších knih od Kinga, kdybych musel sestavovat nějaký žebříček, tak by bez pochyb byla mezi prvními třemi. |
| Pentagram | Nejlepší pro mě stále zůstává Červenka, tahle kniha byla tak na úrovni té předchviacozí (Nemesis). Problém jsem měl s motivem vraha, samozřejmě existují lidé, kteří jsou schopni čehokoli a důvody k tomu mohou mít ještě méně uvěřitelné, ale do této knihy se mi to nehodilo, jakoby chtěl autor vymyslet tak rafinovaný motiv, až to trochu překombinoval. To s vodní postelí mě napadlo hned, jak se tam ona postel poprvé objevila (někdy v první čtvrtině) a tak jsem byl rád, že aspoň u nějaké detektivky se mi podařilo odhalit vraha dřív než detektiv :-D Pokračuji Spasitelem, přičemž se už dost těším na tolik opěvovaného Sněhuláka, kterého musím zvládnout ještě před uvedením filmu. |
| Kletba faraonů | Starověký Egypt mě vždycky zajímal a po zhlédnutí všech možných dokumentů jsem sviace rozhodl, že si o tom něco přečtu. Vybral jsem si tuto knihu, která má na českých databázích docela slušné hodnocení. Bohužel jediné, co jsem si z četby této knihy odnesl, bylo zklamání. Kniha obsahuje obrovské množství informací: Desítky a desítky jmen faraonů, lékařů, bohů apod., které si čtenář v žádném případě nemůže zapamatovat a spoustu poznatků z mnoha vědních oborů. Pro téma knihy je např. naprosto irelevantní popisovat snad všechny egyptské bohy, kteří kdy existovaly. Přesto se o nich dozvíme mnoho vyčerpávajících informací, jednoduše asi proto, že autorovi toto téma připadá atraktivní a nezajímá jej, že nesouvisí s témamtem knihy. Pár hypotéz ohledně oné "kletby faraonů" je zajímavých, ale mnoho jich je pro racionálně přemýšlejícího člověka jednoduše směšných. Zvláště pak ta, kdy autor tvrdí, že je pravděpodobné, že egypťané žijící dva tisíce let před naším letopočtem znali radioaktivitu, kterou mohli objevit odstřelováním atomových jader elementárními částicemi - při četbě této pasáže jsem se opravdu od srdce zasmál. Další aspekt, který vám čtení rozhodně nezpříjemní, je obrovské množství pravopisných chyb, překlepů a chybějících slov. Nechce se mi věřit, že tohle vydání prošlo jakoukoliv korekturou, spíš bych řekl, že jej před vydáním četl pouze překladatel, který navíc neumí moc dobře česky. Každopádně jsem knihu dočetl do konce, za což sám sebe obdivuji a už rozhodně nechci přijít do styku s žádnou další knihou tohoto autora. |
| O psaní | Pro mě by bylo ideální, kdyby kniha měla tak o 50 stran méně. Ale je to tím, že viacnemám spisovatelské ambice a tudíž mi rady v knize popsané nic nedají. Každopádně se to četlo dobře a kniha obsahuje mnoho zajímavých informací o kingově životě a o jeho pohledu na psaní. |
| Pohyblivé obrázky | Pro mě jedna z těch slabších Pratchettových knih. Všechno co se točilo kolem parviacodování Holywoodu, natáčení, Gaspodových hlášek, Kolíka a tisíce slonů bylo skvělé. Bohužel to bylo tak 40% knihy, zbytek bych označil za průměr, u kterého jsem se sice skoro vůbec nenudil, ale v porovnání s jinými jeho knihami, které šlapaly skvěle od začátku do konce, to nebyl žádný zázrak. |
| Těžké melodično | Přestože jsem se těšil, že ústřední postavou této knihy bude Smrť, nakonec tomu viactak nebylo a mě to ani nevadilo. Nejvíc mě bavil trpaslík Zlota a vůbec celá dějová linka točící se okolo hudebních kapel. Naopak pasáže týkající se Zuzanky mě nijak zvlášť nenadchly, ale zase se nedá říct, že bych se u nich nudil. Celkově jsem dostal přesně to, co jsem chtěl - spoustu zábavy, hlášek, narážek a kritiky hudebního průmyslu a trochu toho filozofování o životě a smrti. Takže 5* |
| Bouře mečů II | Výborné, o dost lepší, než první část 3. knihy. Možná bych tento díl označil za viacdoposud nejlepší, samozřejmě obsahuje několik nudných pasáží, ale je jich jen minimum. |
| Nemesis | Nemesis bych kvalitativně přirovnal ke Švábům. Jsou to takové horší 4 hvězdičky,viac přičemž děj byl velmi komplikovaný, ovšem přehledný. Bohužel série nemá vzestupnou tendenci, jak jsem se domníval (a doufal), protože u mě byla zatím nejlepší Červenka. S menší přestávkou budu pokračovat Pentagramem, je to velmi chytlavá série. |
| Červenka | Z prvních tří knih o Harrym Holeovi je tato rozhodně nejlepší. Nejprve jsem byl viacskeptický k dvěma dějovým rovinám (jedna z dob 2. světové války a druhá v současnosti), ale právě tento prvek se ukázal být velkou předností knihy a tím, co ji dělá originální a zajímavou. Kniha se odehrává (kromě částí popisujících 2. světovou válku) převážně v Norsku, což jsem také ocenil. A naštěstí se nekonal tak chaotický a nepřehledný konec jako u Švábů. Už mám v zásobě Nemesis a Pentagram, takže pokračuju v sérii dál a doufám, že se kvalita bude držet alespoň na úrovni Červenky. |
| Švábi | Rozhodně lepší jak první díl. I prostředí Thajska se mi líbilo víc jak Austrálieviac. Bohužel nejslabší část je konec knihy, ten mi přišel velmi zmatený a nepřehledný, přestože jsem se v případě potřeby vracel a některé pasáže četl několikrát. Každopádně budu tuto sérii číst dál, jestli bude mít pořád takto vzestupnou tendenci, tak další díly budou bezchybné :-) |
| Netopýr | První půlka mě málem odradila od dalšího čtení, bylo to místy velmi nezáživné a viacměl jsem mnohdy pocit, že čtu cestopis. Od strany cca 200 má děj větší spád a je zajímavější, ale přesto se některé postavy chovají velmi nerealisticky, kdy např. začnou člověku, kterého potkali před minutou, sáhodlouze popisovat život jejich společného kamaráda a ještě přihodí příběh z australské mytologie, který nemá s dějem vůbec nic společného a nic čtenáři neodhalý. Určitě si přečtu minimálně ještě druhý díl (Šváby) a doufám, že bude lepší, jinak dále v sérii pokračovat nebudu. |
| Ať vejde ten pravý | Rozhodně velmi originální příběh a skvěle vykreslené postavy, které se chovají aviac uvažují velmi uvěřitelně. Rozhodně to není to nejstrašidelnější, ani nejnechutnější, co jsem četl, ale má to vyváženou dávku od obojího a nepochybně je to jedna z nejlepších knih za posledních pár měsíců. |
| Ruce pryč od této knihy! | Tohle je přesně ten typ knihy, kterou bych si docela rád přečetl, ale má tak debviacilní obálku a ještě debilnější název, že ji do ruky nevezmu. |
| Spolčení hlupců | Ignácius je nejspíš nejbizardnější literární postavou, se kterou jsem měl tu česviact setkat se. Tato kniha je prostě úžasná, po dlouhé době můžu zase obohatit seznam oblíbených knih. |
| Žert | Z této knihy si pamatuju, že zhruba první půlka byla super, zbytek mě nudil a nuviactil jsem se, abych ji dočetl. Myslel jsem si, že Žert mi otevře dveře do díla tohoto autora a budu pokračovat ve čtení jeho tvorby, ale naopak mě odradila. |
| Tetovaný | Začal jsem Tetovaného číst hned po Hře o trůny a kousek za půlkou jsem to vzdal.viac Mé očekávání bylo velké, bohužel asi až příliš. Nic mě na té knize nezaujalo, působilo to na mě jako nějaká pohádka a nechápu všechny ty lidi, co tuto knihu vychvalují do nebes. Někde jsem četl, že Peter V. Brett se může rovnat s Georgem R.R. Martinem, což bych skoro bral jako urážku pana Martina. |
| Čaroděj a sklo | Naprosto úžasné. Nejprve jsem měl problém začíst se, ale potom mě příběh pohltilviac. Než jsem knihu začal číst, nechápal jsem, proč bychom měli číst nějaký milostný příběh, který Roland prožíval ve čtrnácti letech. My chceme přece akci a dobrodružství při cestě k Temné věži! Ale teď už to chápu, po této knize se váš pohled na Rolanda prohloubí, nebude to už jen jakýsi pistolník, který odněkud přišel a putuje k Temné věži. |
| Nelehký den | Obsahově zajímavé, byť jsem čekal něco víc. Na začátku autor říká, že nemohl pouviacžít pravá jména, nemůže popisovat některé okolnosti, které jsou utajené (logicky) a sem tam něco upraví tak, aby se to dalo publikovat. A to mi taky vadilo, celou dobu jsem měl pocit, že čtu spíš beletrii. Ale to už je můj problém, protože jinak by ta kniha ani vyjít nemohla. A nemyslím si, že přeložit "No easy day" jako "Nelehký den" bylo zrovna vhodné a hodící se, ale co už... |
| Erik | Vzhledem k počtu stran jsem měl knihu rychle přečtenou a nic moc z ní ve mne nezviacůstalo. Zeměplochu miluju a Mrakoplaše a mágy obzvlášť, ale Erikovi musím dát pouze 3*. |
| Stopařův průvodce Galaxií | Kvůli skvělým ohlasům jsem tento díl přečetl s tím, že přečtu celou sérii. Ale bviacohužel se stále neubráním srovnávání s knihami a humorem T.Pretchetta a ten u mě vyhrává na plné čáře. Toto srovnávání nejspíš není moc na místě, ale do dalších dílů se mi moc nechce. Bohužel jsem se nebavil tak jak jsem čekal. Robot Marvin byl u mě jednoznačně nejlepší. |
