Harry Potter a prokleté dítě

Tato kniha je mix série o Pottrovi a série Návrat do budoucnosti . Neustálé vracení se do minulosti se pro mne stalo brzy velmi únavné a děkoval jsem autorům, že je kniha tak krátká a přece jen se blížím ke konci. Konec byl nakonec lepší, než jsem v hrůze očekával. Představa, že by Harry zachránil své rodiče, by byla absolutně bláznivá a potopilo by to celou sérii o Pottrovi.
Jako celek mi připadá toto dílko slabé a větší tvůrčí představivost mohla stvořit důstojné pokračování tohoto kouzelnického světa. Bohužel se tak nestalo.

Lidi, nezapomínejte, že se jedná o scénář divadelní hry, nikoli o román, jakékoli srovnávání se sérií je tudíž hloupost. Hloupost, která může čtenáři úplně pokazit zážitek z návratu do Bradavic a spol. Je to jasně napsané i na deskách knihy nahoře: SPECIÁLNÍ VYDÁNÍ PRACOVNÍHO SCÉNÁŘE. Já si toho díkybrumbálovi všimla a knihu jsem si vychutnala, ještě by to chtělo vypravit se do Londýna na ten spektákl. Ovšem vzhledem k tomu, že i pan překladatel má vstupenky až někdy na duben 2017, není to právě aktuální záležitost. No ale uvidíme, co se bude dít - možná budou přenos dávat kina, jako je tomu u některých oper, baletů či dramat. A ani film není vylouč. Uvidíme...

Osobně si myslím, že forma scénáře příběhu neskutečně pomohla. Vlastně ho zachránila. Je to totiž nesmírně čtivé, děj velmi rychle ubíhá, a díky tomu jsou takřka všechny nekonzistence a jiné nešvary (kterých není zrovna málo) poměrně brzy zapomenuty. Vlastně mi přijde, že forma vyprávění je dost blízká původní sérii. V té také děj ubíhal zběsilým tempem a na bohatý vnitřní život jednotlivých postav nezbýval čas.
Celkově se jedná o důstojné pokračování série. Těžko mohlo být o mnoho lepší - co víc byste si mohli přát, než setkání s mnohými starými známými postavami? Přesto přese všechno se jedná o celkem tuctové přenesení problematiky cestování časem do Potterovského světa.
Neodpustím si jednu poznámku. Oblíbenou hláškou je: „Stojí to za starou bačkoru.” To jako vážně?!
Ohledně výsledného hodnocení jsem hodně váhal mezi třemi a čtyřmi *. Ale jak jsem psal - nekonzistencí bylo příliš mnoho a zdaleka ne nade všemi se dalo mávnout rukou, stará bačkora mě opravdu dost namíchla (a to s tím objímáním jsem vůbec nepochopil a působilo to na mě spíš rušivě). Výsledkem jsou tedy pouze tři *.

edit: Proč se to vlastně jmenuje HP a prokleté dítě?! Žádné dítě nebylo přímo prokleto a v přeneseném slova smyslu tam takových dětí byla celá řada. (No, prostě další nekonzistence, nad kterou si nemá smysl lámat hlavu.)

Moje dojmy po přečtení téhle "knihy" asi nejvíc vystihla ve svém komentáři Tojaheva. Vidět Prokleté dítě v divadle, asi bych byla nadšená. Takhle jsem bohužel dostala míň, než jsem očekávala, a to přitom moje očekávání, právě kvůli zvolené dramatické formě, nebyla velká. Příběh byl takový hodně stručný, děj docela průhledný a trochu zmatený a charaktery postav hodně okleštěné a ani mně moc neseděly k předchozím dílům. Určité pasáže působily až moc kýčovitě a pateticky.
Chyběla už jen duha a jednorožci. Rowling mám ráda pro její schopnost vyprávět. Dokáže i tu největší blbost popsat tak, že vypadá jako výhra v loterii. A to mi tu chybí. Na druhou stranu - stránky ubývaly jedna za druhou a člověk nedostal prostor k tomu, aby se nudil. HP a prokleté dítě je takové příjemné zpestření pro fanoušky celé série. Ale kdyby nevyšlo, nic by se nestalo :)

Perfektní námět, který kdyby byl zpracován románově, tak je naprostá bomba. Já ale hodnotím knihu, tak, jak je a to je divadelní scénář. Mně to nevadilo, příjemně to odsýpalo a musela jsem si knihu opatrně dávkovat, aby za chvíli nebyl konec.
Příjemné poohlédnutí do světa Harryho Pottera, ve kterém nastupuje další generace. Mně se kniha moc líbila a všem fanouškům, kteří se nenechají odradit formou, tak doporučuji. 90%

Nemohla jsem se dočkat, až kniha vyjde, takže jsem se prostě a jednoduše rozhodla číst ji v angličtině. V první řadě musím říct, že se mi to četlo lépe, než jsem čekala. V druhé řadě musím říci, že škoda toho, že kniha je jen scénář divadelní hry. Příběh je zajímavý, nicméně mu ubírá to, že v divadelní hře není tolik prostoru pro rozvinutí příběhu. Tudíž mi to přijde dost osekané a zkrácené. Jsem zvyklá z ostatních knih o Harry Potterovi, že příběh byl dlouze rozepsán, zápletky byly komplikované, děsivé, ale zde je jen slaboučký odvar knih. Být to kniha (a podle ní pak udělaná divadelní hra), tak by moje nadšení dosahovalo daleko větších rozměrů. Prostě mi zde chybí detailně popsané myšlenkové pochody jednotlivých postav, chybí mi propracovanost děje a také vysvětlení některých událostí.

Hodnocení celé série : Magický svět HP zna asi každý, ale jestli jste právě dočetli poslední díl jako já tak si říkáte: O co jsem celé ty roky přišla? Jak to, že jsem ji nezačala číst už dříve Tahle série je naprosto skvělá, je v ní mnohem více čar, kouzel zivote na kouzelnicke škole a černé magie než si dovedete představit! Ať už jste dítě nebo dospělý to zkrátka stojí za to! Doporučuji

Musím se přiznat, že jsem čtení tohoto scénáře dlouho odkládala, protože jsem se bála narušit si svůj báječný kouzelnický svět kolem Harryho Pottera. Na Harrym Potterovi jsem vyrostla, vždycky jsem měla ke knihám opravdu blízko a svět, který Rowlingová stvořila, jsem si zamilovala.
Bylo pro mě zpočátku trošku obtížné se do děje vžít, ale postupem času si mě kniha dostala. Tím chci říct, že mě vtáhla do děje a četla se opravdu skoro sama. Musím říct, že se čtenář nenudí, ale něco tomu chybí. Asi to kouzlo popisu, kterým Rowlingová dokonale vládla, aby navodila atmosféru, přiblížila osoby apod.
Není to sice úplně ono, zápletka by mohla být propracovanější, závěr je také trošku klišé, ale mohlo to dopadnou hůř.

Kdo si počká, ten se dočká. Už po přečtení sedmého dílu jsem knihu zaklapl a takřka začal brečet, že chci osmičku. A mám ji. Sice je psána formou dramatu, ale toto mi opravdu nevadí. Popis není tak důkladný, jelikož se jedná o divadelní hru. Ale mé fantazii se meze nekladou. Opět jsem byl s hrdiny na scéně a po boku jsme se prokousávali dějem a uhýbali kletbám. Já jsem nadšen. Kniha se mi moc líbila. Opět jsme se mohli setkat se všemi našimi oblíbenými i neoblíbenými postavami. I když ta moje tam byla pouze zmíněna ... :-D ale byla tam. Velmi rád bych viděl hru na vlastní oči. Zajímalo by mě jak si poradili s efekty které jsou popsané ve scénáři. Nakonec zbývá dodat - Chci devítku .... :-D Jestli číst? Tak určitěééé

Přečteno rychleji, než jsem se stihla vzpamatovat z hlavní myšlenky. Určitě to mělo něco do sebe, ale i přesto se mi zdá, že to nemuselo být tak laciný. Kdyby to ale bylo zpracovaný jako klasická knížka, možná by se mi to takový nezdálo. Těžko říct. Propracovanost do detailu mi dycky na scénářích chyběla, ale na druhou stranu u toho člověk nemusí tolik přemejšlet. Oddechovka to byla dobrá, líbilo se mi to, odsejpalo to, jen mám trochu smíšený pocity z toho, jestli vůbec byl dobrej nápad psát vůbec nějaký pokračování.

Harry Potter a pokračování, o které nikdo nestál. Nemůžu si pomoct, ale celé tohle působí jak velmi špatná fan fikce. To, že je to v podobě scénáře divadelní hry, mi na tom vadilo asi nejméně. Možná by bylo příjemnější prolít si oči Savem, než tohle přečíst. Velký špatný.

Prokleté dítě je dost kontroverzní záležitost a chápu proč. Nicméně já se kloním nakonec k lidem, kterým se tento počin líbil. Především jsem do knihy šla s tím, že to není kniha od Rowlingové. A tudíž nemá smysl srovnávat. Navíc je to psané jako scénář, ne jako plnohodnotná kniha – i proto se dá srovnávat dost těžko. Je pravda, že kniha vyznívá úplně jinak, když tu už Harry a jeho přátele jsou dospělými lidmi a působí tu tak trochu nudně. Ale ty jejich děti mi to dost vynahradily. Problém je trochu v tom, že se to jmenuje „Harry Potter a…“ a přitom to není úplně příběh o Harrym samotném, ale o úplně jiných postavách. Nicméně já si to užila, bylo to fajn.

Věřím, že v divadle by se to dalo přežít. Bohužel nepředpokládám, že bych se v brzké době dostala do Londýna, tak jsem sáhla po scénáři a to jsem neměla dělat. Příběh sám o sobě připomíná špatnou fanfikci (vážně četla jsem mnoho lepších, než byla tahle hrůza), která si s kánonem celého kouzelnického vesmíru vytřela vy-víte-co. Jako fanoušek původní ságy se nepřenesu přes milion nesmyslů a do očí bijících wtf momentů. Prostě ne.

Upřímně jsem od toho nečekala nic, a to je asi taky tak všechno, co se k tomuhle scénáři dá nakonec říct. S původní sérií to má společné leda snad názvy míst a jména postav, ty jsou ovšem charakterově od svých původní předloh tak odlišné, že se zdráhám to vůbec nějakým přímým pokračováním nazvat. A to je dost zásadní otázka. Nehledě na to, že se jedná o text určený pro divadelní inscenaci (a že tedy využívá jiných prostředků než román), jestli to má na původní sérii (třeba i sebevolněji) navazovat, čtenář/divák asi logicky očekává, že se bude v zásadních principech shodovat (a opakuju, nejde o formální prostředky). Tohle je ale jenom jakási parodie, v níž se kouzelnický svět podařilo fantasticky odkouzlit, a kde kouzla sama zůstala spíš jako takové deux ex machina, abrakadabra, když nevíme, co jinýho s tím. Obyčejný, fádní příběh slavného otce a komplexy trpícího syna, naroubovaný do Bradavic. Proto se asi scénáristi rozhodli, že budou čarovat alespoň s časoprostorem, skutečně důmyslně vyzráli nad původně rozbitými obraceči času, vrátily ho hned na začátku do děje, a ejhle, přišli s takovou tou starou dobrou srandou, co by kdyby.
Je smutný, že se pod to Rowlingová nechala podepsat, na druhou stranu, už tím epilogem v sedmém díle tak nějak naznačila, že ještě nenapsala své poslední slovo. A detektivky jí moc nejdou. 0/5

Jsem nadšená. Ano, děj je slabý, postavy nejsou moc propracované, ale ty časové roviny a dobrodružství v nich mě nadchly. A nejvíc asi zapšklá Hermiona a Snape. Prokleté dítě nepovažuji za osmý díl série, ale za příjemný výlet do světa Bradavic. Ano, HP a prokleté dítě je četbou čistě pro fanoušky a je to napsané jen kvůli finančnímu zisku, ale mně je to ve výsledku jedno a v rámci re-readingu Harryho Pottera si to za pár týdnů ráda zopakuju.

V rámci znovu přečtení celé série jsem to dovršila osmou knihou, resp. divadelní hrou. Nejdřív pozitiva, moc se mi líbil Albus i Scorpius, ten pro mě obzvlášť vynikal a téma vyrovnání se s minulostí otců bylo fajn. Co mě ale vážně naštvalo byly určitě nelogičnosti (copak už Rowling zapomněla jaký svět ve svých knihách vytvořila?) a původ hlavního záporáka. To jako mysleli vážně???? Strašně mě to otrávilo. Pak se mi taky nelíbilo co provedla s Ronem, byl úplně do počtu. A v neposlední řadě, věc, která mi nesedla byla forma, ocenila bych víc místo hry plnohodnotnou knihu, protože divadlo mi k tomu všemu nějak nesedělo.

Nikdy jsem z Harryho Pottera nebyl zklamaný. Bohužel, po dočtením této knihy už ano. . .

No, co na to říct. Jsem fanoušek světa HP, mám ráda filmy, miluju knížky, baví mě i doplňkové knížky (bajky, učebnice), ale tohle mi přišlo trochu mimo. Dospělý Harry je ještě protivnější než Harry puberťák, postavy se chovají zvláštně, příběh nic moc, dialogy takové nepřirozené, o stylu psaní se vzhledem ke scénářové podobě ani moc mluvit nedá a prostě to celé působí tak nějak uměle. Ale i přes zmíněná negativa, asi nedokážu ničemu z HP světa dát míň než 3* a musím přiznat, že kdybych se teď měla rozhodnout, jestli bych do toho bývala šla znovu, tak ano, šla. Prostě HP je srdcovka a za těch pár hodin čtení mi to stálo.

Prvních padesát stránek jsou louskala jen s obtížemi, nechtělo se mi věřit, že by Albus vlastního otce tak strašně nesnášel. Sice je logické, že tenhle divadelní scénář nemůžu považovat za pokračování Harryho Pottera, za což jsem vlastně z části i vděčná, ale podařila se tvůrcům jedna věc: postavu Harryho, Rona a Hermiony i Snapea jsem si oblíbila ještě víc. Scorpius byl úžasný a nápady také. Možná je mi trochu líto, že kniha nebyla napsaná obvyklým stylem ve formě románu, zpracovávalo by se mi to líp, ale nemůžu si stěžovat. Jednu hvězdu strhávám za Albusovo občas vážně namyšlené a nemístné chování, které na konci vybral zase do rovnováhy, a za občasné nedostatky v ději nebo věci, které mi neseděly, například ve vztahu Draca a Harryho. Jinak kniha, kterou si určitě přečtu ještě několikrát, stejně jako zbytek. Doporučuju =)

Očekávala jsem víc, než se mi dostalo. Dokonce jsem se až divila, že mi některé charaktery postav nesedí s předešlými díly a kdybych je neznala dřív, asi bych si je tak neoblíbila. Jako například Ron. Tady mi přišel až přihlouplý a to ho jinak zbožňuju. Děj mi přišel taky dost průhledný a hned jsem věděla, kdo je kolem Albuse ten špatný. Rozhodně mohl být námět lépe zpracovaný, ale jako divadelní hra (na prknech, co znamenají svět) to nemusí být vůbec špatné. Jen mi chyběla ta omáčka okolo, kterou mám tak ráda.

Návrat Harryho Pottera.. přestože patřím k jeho velkým fanouškům, kniha pro mne byla nesmírným zklamáním. Autoři popřeli to, co Rowlingová vytvořila, postavy se chovají jinak, hloupěji, děj nedává smysl. Jen nepovedená snaha vytřískat ze slavné značky další peníze za každou cenu. Jak už bylo víckrát řečeno: čím víc máte svět Harryho rádi, tím víc tuto knihu budete nenávidět. Po přečtení jsem naštvaný a narozdíl od ostatních knih s Potterem se k tomuto dílu již nevrátím. Jinak podoba filmového scénáře kvůli množství dialogů a málo popisu dává smysl a čtení nějak nebrání

Naprostý propadák hned z několika důvodů. Slohově otřesné, ačkoliv se nedá přesně určit do jaké míry za to může český překlad. Nicméně velký nadbytek nevhodně zvolených příslovců je i v originální verzi a doslova to trhá uši. Hlavní postavy velké fiasko. Harry věčně naštvaný, jinak ale emocionálně plochý, sociálně neobratný muž prožívající krizi otcovství. Ron překvapivě neinteligentní způsobem nedůstojným jeho postavy. Hermiona rádoby příklad skutečné genderové korektnosti, akorát věčně vystresovaná a panovačná, bez hlubšího rozsahu. "Nové" hlavní postavy Scorpius a Albus Severus přehnaně patetické, a to i na poměry divadelní hry. Jejich projevy přátelství, naprosto nereálně mezi čtrnáctiletými kluky, jsou skoro v každém jednání, kde se objevují. Děj špatně propracovaný, nevhodně zvolený způsob cestování v čase a logické chyby při cestování v čase, finální zápletka z velké části předvídatelná a hloupá. Násilné ždímání předcházejících událostí.
Neumím si představit, že se pod tohle Rowlingová podepsala z jiného důvodu, než jsou peníze a zároveň nechápu, proč dala svolení ke knize téhle úrovně když sama psát umí. Měla dostatek času vše promyslet, dobře zpracovat a na dobré knize a hře by vydělala mnohem víc. Takhle se prodává akorát titul a mnoho fanoušků HP série (kteří to tehdy velmi prožívali, kterým to doslova ovlivnilo život v době jejich dětství, které to naučilo číst...) jsou oprávněně nespokojení. chyba není v tom, že je v HP něco nového, chyba je prostě v celkovém zpracování.

Důležité je uvědomit si, že jde o scénář divadelní hry, nikoliv o román. A scénář je to povedený! Jsem přesvědčen, že sledovat tuto inscenaci v divadle musí být úchvatný a dechberoucí zážitek. Příběh je dle mého názoru přijímán tak rozporuplně pouze proto, že je původně (a ideálně) určen právě pro činohru a ne pro četbu.
Shledání se světem Harryho Pottera, tentokrát v pozici dospělého a zralého čtenáře, ze mě ždímalo emoce všeho druhu.
A poselství díla? Nezapomínejme, že vždy je něco za něco...

Dostavilo se dojetí, zatlačila jsem pár slziček a chvílemi jsem ani nedýchala Původně jsem se toho trochu bála, přece jenom je to divadelní hra a ne klasický Harryho příběh jak jsme zvyklí. Nejdřív mi trvalo si na ten styl zvyknout, ale za chvíli jsem se do toho dostala a najednou koukám, půlka knížky fuč a hups... jsem na konci. Bohužel všechny postavy nedostaly tolik prostoru jako by jindy dostaly v normálním příběhu, ale mně se to prostě líbilo. Ta hra musí být úžasná...

Jakožto velkou fanynku fanfiction ze světa Harryho Pottera mě u téhle knihy mohlo překvapit máloco :-) Nebýt té průhledné zápletky kolem hlavního záporáka, nebylo by to zas až tak špatné. Ale ten závěr... Poslední stránky tu knihu pro mě pohřbily. Obrovská škoda.