Podlý král

Tak tady jsem měla hrozný problém se začíst. Jude mě zoufale nebavila. Tvářila se, jak má všechno v rukou a jaká je drsoňka. A přitom je to jen nafoukaná nesympatická holka.
A když už jsem se konečně začetla a začalo to vypadat nadějně, Jude opět prokázala, jak je neskutečně blbá.
Ach jo.
Vílí svět je tady otřesný, jedna víla je horší než druhá, samé intriky a podrazy, intriky v intrikách, podrazy v podrazech.
A ani ten Cardan mi k srdci nepřirostl. S láskou vzpomínám na Rhyse ze Dvora mlhy a hněvu. To byla úplně jiná liga.

Druhý díl drží laťku. Autorka na svoje hrdiny znovu hází jeden problém za druhým. Už ani nemá cenu sledovat, kdo koho podrazil jako první. nebo čí zrada je horší, protože v téhle sérii dostává pojem "kudla do zad" úplně jiný rozměr. Jsem ráda, že se Black drží svého jednoduššího stylu a netahá čtenáře do milionu dalších linek. Například po Maas je to příjemná změna. Jen škoda, že nedovolí čtenáři, aby si víc oblíbil hlavní hrdiny. Jude je tu opravdu na pěst a Cardan dostal zoufale málo prostoru. Všechno zachraňuje super čtivost a nečekané zvraty v ději, které dokážou opravdu překvapit. Jsem zvědavá, jaké finále autorka vykouzlí a jak se Jude porve se situací ze závěru knihy.

Jude a Cardan mě vážně baví, škoda že těch scén spolu tolik neměli. Autorka nám předkládá jeden zvrat za druhým, Jude to rozhodně nemá se svým udržením moci jednoduché. Baví mě, jak se příběh vyvinul, Cardan by si ale zasloužil víc prostoru.
A jsem vážně zvědavá na další díl.

Druhý díl byl plný politických pletich, intrikaření a boje o moc. Jude už není ta slabá lidská dívka, ale po vzoru elfských způsobů se dostala ke špetce moci. Země víl je však krutá a nebezpečná a Jude si tak nějak toho na sebe naložila docela dost..
Pořád jsem spokojená s tím, jak se vyvíjí enemies to lovers romantika (některé série by si z toho mohly vzít příklad :D). Konec klasicky šokující, takže mi nezbývá než se vrhnout do závěrečného dílu.