Cantervillské strašidlo a jiné prózy

Jedna z mála knih, na kterých se neshodnu s ojí drahou sestrou - ona miluje Strašidlo a nelíbí se jí Dorian a u mě je to naopak. Dorian je pro mě top, z psychologické části i z té ponuré atmosféry.

Sbírka rozličných próz, které jsou méně či více zábavné. Úžasný je Obraz Doriana Graye, je to fenomén a příběh stále velmi působivý a živý. I Cantervillské strašidlo je velice krásné, příjemně legrační a velmi zapamatovatelné.

Cantervillské strašidlo jako satira - moc hezké, viděla jsem i nepočítaněkrát jako film. Zločin lorda Savilla jako mistrná konverzační komedie - má vůbec smysl to ještě více popisovat? A do třetice všeho dobrého Obraz Doriana Graye jako exkurze do našeho temného já - tímhle dílem jsem se utvrdila v tom že jsem Wildovec. Ostatní povídky taky povedené, ale na top díla nemají.

Cantervillské strašidlo – Svěží povídka o Američanech nerespektujících anglické předsudky. Před pár lety jsem podle ní sepsal divadelní scénář pro jednu ochotnickou scénu. 100%
Sfinga bez záhady – Příběh o muži, který se zamiloval do ženy, která si hrála na tajemnou jen proto, že jí to bavilo. 0%
Neobyčejný model – Taková úsměvná selanka o štědrém milionáři. 30%
Zločin lorda Artura Savila – Humor to má, to se nedá popřít. Asi nejlepší povídka po Obrazu Strašidlu. Lordovi chiromantik předpověděl, že se stane vrahem a lord se rozhodne jít této věštbě vstříc. 80%
Obraz Doriana Greye – Příběh mladíka, který se „zkazil“. Lord Henry je hodně břitký cynik, ale jen cynik, to Gray, který se k podobné životní moudrosti nevypracoval, je zvíře bez úcty k čemukoli, když používá jeho zbraně a nezná míru. Musím říct, že jsem to celé přečetl až na podruhé. Ale bylo to dobré. Snad jen pár detailů ruší, třeba zmínka o tom, že Nero dal napnout plachtu nad Koloseem. Ale třeba Wildova doba nevěděla, že Koloseum postavil až Vespasianus, nebo je to chyba překladu. Z kapitoly 11 by asi byl odvazany Eco se svým zaujetím pro seznamy, ale pro mě to bylo trochu nudné intermezzo. 85%