Lehké fantastično

Lehké fantastično je o něco lepší než Barva kouzel, ale stále ještě ani zdaleka nedosahuje kvalit Pratchettových pozdějších knih.
Ale takové Zavazadlo bych taky užila.

První kniha byla sice trochu vtipnější, ale ani tohle nebylo špatná. Já prostě ničím od Pratchetta nepohrdnu ;)

Lehké fantastično už bylo lepší než Barva kouzel. Příběh byl celistvý, tak jak jsem u Pratchetta zvyklá a Zavazadlo opět bodovalo, tak moc bych ho chtěla mít v reálném životě. Naprosto nepřekonatelný byl Barbar Cohen, už vím, co se stane s hrdiny, když zestárnou.

Mrakoplašova dobrodružství tentokrát uzavírá turistovo rozhodnutí ,k Mrakoplašově radosti, vrátit se z dlouhých cest domů.
Moc se těším na příští setkání !

Rozhodně svižnější. Je to dáno tím, že Pratchett nemusel nechat děj klopýtat přes kosmologii a geografii Zeměplochy; tím mu zbylo dost prostoru pro celistvější příběh, oproti epizodnímu charakteru Barvy kouzel. Škoda, že jde jen o zcela standardní fantasy, odehrávající se v ne tak standardních kulisách, bez větších zvratů. Bežžubý baubau a především Trollové u mě zabodovali nejvíc.
Suma sumárum: obyčejnější a proto dle mého slabší předchůdce.

Abych se tak vyjádřila ke komentáři pode mnou... Kniha mi nepřišla vůbec depresivní, ano zabíjí se v ní, kouzla mění lidi v sochy a nejde to vrátit zpět, krade se tam atd., ale Pratchett to všechno podává jaksy milou a úsměvnou formou, která je přesný opak klasické fantasy. V Ankh- Morporku je cech vrahů a cech zlodějů, ale podobné věci k fantasy přece patří a autor si z toho dělá víceméně srandu a proto čtenář ani nemůže brát vážně úmrtí několika málo postav, které jsou buď pro děj nedůležité a nebo jsou vysloveně zlé (např. Trémon).

Je až neuvěřitelné, jak pestrý a místy bizardní svět si Pratchett uměl vymyslet. S jakou lehkostí paroduje snad jakoukoli mytologickou postavu a navíc tak brilantně, že mu to „žeru“ i s navijákem. Postavy jsou vynikající a vlastně nevím, která je ta nej. Všechny jsou totiž vynikající, soběstačné, neuvěřitelně zábavné a to včetně zavazadla, které v této knize dostalo mnohem více prostoru. Barbar Cohen byl bezkonkurenční .
Co více dodat, než skvělým humorem protkaná kniha. A to je teprve druhá. Zdá se, že mě čeká dlouhá cesta po Zeměploše, ufff.

Za mě o fous pozadu za jedničkou. Je to sice soudržnější a více promyšlené než melancholický předchůdce, ale bavil jsem se u toho míň. Číst se to ovšem určitě dá, a když se budete hodně snažit, zdoláte to za jedno deštivé odpoledne.

Tenhle chlápek musel mít za život nasbíráno kvanta moudrosti, lidských zkušenosti a neskutečně se dokázal radovat ze života. Našel báječný způsob jak to vše předávat dál....

"Je známo, že věci z nežádoucích vesmírů vždycky hledají vstup do toho našeho. Je to pro ně stejná psychická potřeba jako pro nás hledat lepší spojení nebo bližší obchod."
"Dvoukvítek sice toužil po tom, prohlédnout si nekonečno, ve skutečnosti se pohyboval v uzavřeném světě vlastních myšlenek."

Hravě dětská, čistá, přehledná a smyslem naplněná fantazie byla jeho obrovským darem, který až neskutečně povýšil kouzelným smyslem pro humor, který z příběhů tryská jako gejzír.
"Základ nové stromové víry, která velice rychle zaplavila všechny pralesy světa spočíval v tom, že hodný strom, který povede čistý, slušný a přímý život si tak zajistí i život posmrtný a když bude vyjímečně dokonalý vrátí se znovu na svět v podobě 5000 roliček toaletního papíru" :o)

Musel dobře vnímat způsoby správné a pokroucené komunikace se Stvořitelem a dělal to osvíceně s velice jemným humorem. Narážky na variace duchovních světů v tomto díle nemají chybu.
Zároveň rozkrývá jen tak jako mimochodem mnohé ze základů fungování mezilidského světa.
"To je ten vztah 'pořád se háhají, ale jeden bez druhého nedá ani ránu' "
"V debatní místnosti jeho mozku vyskočilo několik emocí najednou a začaly se překřikovat. V čele se chvilku držela úleva, pak jí ale odkopl někam do kouta šok a nakonec se do čela protlačilo ohromeni. Hrůza se pustila do boje s pocitem ztráty a jejich zápas skončil, když se z nejbližších dveří vynořil stud, aby se podíval, co se to tady vlastně ke všem čertům děje."

Poslouchala jsem audioknihu, kde přednes pana Kantůrka, jinak geniálního překladatele, není vždy ideální, ale přesto jsem kouzlu této série definitivně propadla. . . . . .

Pro mě to bylo lepší než Barva kouzel,ale z důvodu toho, že už jsem nemusela číst tolik o všem a všech,abych se dostala v příběhu dál.Bylo to ucelenější, nápaditější a příběh měl spád.

Úplná blbost, slátanina holých nesmyslů... Dokážu si představit člověka který to takto ohodnotí. Nejspíš takové lidi i chápu a trochu mi jich je líto. Problém totiž není u autora a jeho humoru. Je to podle mě tím, že je to ten inteligentnější typ humoru, ne tak povrchní a prvoplánový jaký můžeme vidět v laciných televizních pořadech a show... Ten typ humoru, který nutí čtenáře (posluchače/diváka...) přemýšlet a o kterém dnešní konzumní společnost tak nerada slyší, protože přemýšlení bolí.
Mně ale Pratchettův humor pasuje. Ale nejen Pratchettův. Nechci teď soudit anglický originál, protože se mi zatím nedostal do rukou. (Bohužel.) Chtěl bych jen vyzdvihnout vynikající práci překladatele a vyslovit tak panu Kantůrkovi veliký dík.

Druhá kniha už byla o něco lepší než první, ale pořád ještě nechápu, co na tom všichni mají. Mrakoplaše nesnáším víc a víc a kniha se mi pořád zdála zmatená, ale už trochu méně, než Barva kouzel.
Nevzdávám se však, a tak se hned pustím do třetí knihy a snad mě to bude konečně pořádně bavit!

Přiznávám, že (zatím) nesdílím všeobecné nadšení z knížek Terryho Pratchetta - snad že mi nesedne ten žánr, možná že mám malou představivost. Je to bezesporu skvěle přeložené, najdou se v těch textech jistě velmi vtipné průpovídky a narážky na všechno možné... Ale vlastně mě Úžasná Zeměplocha moc nebavila, zdá se mi, že je to pořád dokola totéž.

Další z mála knih, které jsou slušně zfilmovány a dá se na ně koukat.. A kniha? Jako všechno co jsem tu dosud četl stojí za přečtení.

První díl sem, druhý díl tam. Já beru první dvě části jako jeden díl. Někdo říká, že je lepší první, někdo zas druhý, ale nejspíš je to podle toho, jak se kdo zrovna vyspí. Lehké fantastično skvělé, stejně jako Barva kouzel.

Příběh nešikovného mága, který doprovází prvního turistu na Zeměploše pokračuje. Opět se jedná o fajn čtení při kterém příběh zaujme a čtenáře opravdu baví.

Tento druhý díl Zeměplochy se mi líbil mnohem víc než první. I tak však měl v sobě pasáže, u kterých jsem se trošku nudila. Zákeřné, ale věrné zavazadlo na nožičkách je naprosto skvělé a miluji ho víc a víc. :D

Druhý díl ze Zeměplochy. Opět potrhlí Mrakoplaš a jeho kolega Dvoukvítek ke kterým se přidává Zavazadlo a super hrdina Barbar Cohen....luxusní dědula.

Pokračovanie Barvy kouzel. Znovu sa tu stretávame so starými známymi ako Dvoukvítek, Mrakoplaš alebo Zavazadlo + do príbehu vstúpi o niečo viac postáv ako v predchádzajúcom dieli. Dej je svižný, kniha sa dobre číta a humor je zas o jeden stupeň vyššie. Koniec sa dá očakávať ale to tejto skvelej knihe môžeme odpustiť. Škoda, že autor nevykreslil postavy trochu bližšie. Skvelá krátka knížka do vlaku alebo k zlepšeniu nálady.

Lehké fantastično navazuje tam, kde Barva kouzel končí. Bylo to podle mého o malinko lepší.
Na rozdíl od Barvy kouzel je tady příběh spojitější a ucelenější, což je jednoznačně dobře. Bavil mě barbar Cohen a do mé přízně se povedlo vetřít i Mrakoplašovi. Některé hlody mě opravdu pobavily a provedení audioknihy bylo super.
Co mi v průběhu stále vadilo bylo přesouvání postav po Zeměploše, jak se zrovna hodí s libovolně absurdním vysvětlením.Nevím proč, ale připadá mi otravné i cokoliv, co se týká A'Tuin, sice toho znatelně ubylo, ale i tak.
Hodnotím výš, než Barvu kouzel, ale k něčemu, co bych si opravdu užíval i Lehké fantastično má daleko. Zatím jsem neodhalil důvod masové popularity Pratchettových knih. Tady byly náznaky skvělosti, které pokud by tvořily větší část knihy by z toho mohly udělat opravdu dobré čtení. Zatím nevidím víc, než ničím nevyčnívající, ač dost specifickou knihu. Určitě dám Zeměploše ještě šanci, ale zatím nepřesvědčila.

Hodně lidí tady píše, že to stále není tak kvalitní jako další Pratchettovy knížky, pokud tomu tak je, tak se nemohu dalších dílů! Jelikož jsem četla jen první knihu a kdysi dávno jen "randomly chosen" příběhy, tak jsem prostě jen nadšená, jak je to krásně napsané. Pohádkové, vtipné a chytré zároveň.

Tento díl je druhý, tedy ještě poměrně tenký. Přišlo mi, že tam je poměrně dost průměrných a průhledných vtipů, ale i vtipy dobré. Navíc je tam Mrakoplaš a toho celkově provází spousta zábavných věcí, zároveň však katastrofických. A Zavazadlo :) A Dvoukvítek :) Určitě si přečtěte ;)

Druhá knížka od Pratchetta, opět skvělá. Říkám si, že to musel být super člověk ten Terry. Ten smysl pro humor, dělá si srandu z života, na skvělou fantazii. Těším se na další knížku.

Stále povedená záležitost, která opět každého více než pobaví a rozesměje. Právě humorem se tam nešetří a to je to, proč jsem vždy čekal na další knihy Pratchetta.

Opäť nové originálne postavy, ktoré ma nesmierne bavili, no aj starí známi Mrakoplaš s Dvoukvítkem, ktorí sú jednoducho skvelí. Stále to bolo zábavné, zápletka fungovala a čítanie som si užívala.