2001: Vesmírná odysea
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
1. kniha v sérii Vesmírná odysea.
O čom je kniha 2001: Vesmírná odysea?
Na samém prahu jednadvacátého století vzlétá ze Země raketa a vydává se s velkolepým posláním na pouť k Saturnu. Ani jeden z obou pilotů však nemá ponětí o pravém cíli cesty. Převratné tajemství střeží tři vědci, uspaní v umělém hibernačním spánku, a šestý člen posádky - nejdokonalejší počítač třetí generace, který současně svým způsobem představuje i nejdokonalejšího člena expedice. Cesta čarokrásným vesmírem se náhle mění v napínavé drama ... (Založil/a: Tanmut)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Začátek a konec knihy je na jasný plný počet, ale ve střední části jsem se lehce nudil a místy ztrácel v komplikovanějších popisech. Myšlenkově je jinak Vesmírná odysea skvělá.
2001 Vesmírná odysea se stala předlohou, jak správně vyprávět, točit sci-fi. Podobné modely, kterými se nechal inspirovat Kubrik, jak z 2001 tak z našeho filmu Irarie XB1,
která byla zfilmována v roce 1963. Stejnými kroky se řídil i Ridley Scott, když natáčel
legendárního Vetřelce.
Kniha byla velice zajímavá. Obzvlášť závěr, který měl čtenáře připravit na nepochopitelné obrazy a odkazy, na něž nezná odpověď. Myslím, že závěr souvisel se Sokratovskou větou: "Vím, že nic nevím." A vidět svou vlastní budoucnost na základě své
DNA, tak to je prostě paráda. Když se zamyslíte, že hlavní hrdina vidí svou padesát let vzdálenou budoucnost, kterou vytvořil v jeho blízkosti monolit - nemám slov.
která byla zfilmována v roce 1963. Stejnými kroky se řídil i Ridley Scott, když natáčel
legendárního Vetřelce.
Kniha byla velice zajímavá. Obzvlášť závěr, který měl čtenáře připravit na nepochopitelné obrazy a odkazy, na něž nezná odpověď. Myslím, že závěr souvisel se Sokratovskou větou: "Vím, že nic nevím." A vidět svou vlastní budoucnost na základě své
DNA, tak to je prostě paráda. Když se zamyslíte, že hlavní hrdina vidí svou padesát let vzdálenou budoucnost, kterou vytvořil v jeho blízkosti monolit - nemám slov.
Ač to není můj žánr, kdysi jsem viděla film, protože mám ráda režiséra Kubricka, a konečně jsem se dostala i ke knižní předloze a je to paráda, chystám se na další díly.
Tato kniha bezesporu patří k základní pilířům žánru sci-fi. Autorovi se zde podařilo krásně zachytit atmosféru nekonečného vesmíru a také přesně vystihl odvěkou touhu člověka po poznání. Příběh je rozdělen do tří částí, z nichž první dvě volně vyústí v tu třetí, která je taková hlavní. Během toho se setkáme s několika zajímavými postavami jako jsou třeba jistý opočlověk z pravěku, superpočítač HAL 9000 nebo jeden odhodlaný astronaut. Clarke v mnoha ohledech nastínil otázky, které budou v budoucnosti jistě aktuální. Jednou z nich je třeba ta, jestli si někdy dokáže umělá inteligence uvědomit sebe sama. Cestování na různé cizí planety je pak něco, co možná bude v nějaké velmi vzdálené budoucnosti reálné. Kdo ví? Tato kniha však již dnes čtenáři celkem věrohodně ukazuje, jak by to asi mohlo vypadat. Líbí se mi i to, jak kniha nastiňuje různé věci, ale nikdy nic přímo neodhalí. To už si musí každý rozvážit sám. 2001: Vesmírná odysea je rozhodně mimořádným literárním dílem, které čtenáře strhne a nabídne mu spoustu námětů k zamyšlení. Pro mě je to rozhodně absolutní klasika žánru.





)

