Ready Player One

Tohle byla JÍZDA!
Hodnotím hned po dočtení a těch pět hvězdiček dávám nanejvýš spokojeně.
Sice nemám vyžehleno, prádlo a nádobí se mi tu začíná kupit, děti posledních pár dní dostávaly k večeři jen rohlík, který byl namazaný jen pokud to zvládly samy, ale stálo to za to.
Kniha je to rozhodně čtivá. Příběh chytne od první stránky a pořád graduje - nevím o jediném hluchém místě. Postavy jsou sympatické, hlavní hrdina možná trochu neoriginální, protože příběhů o tom "kterak chudý chlapec ke štěstí přišel" je na každém prstě deset. Ale žádný z těch chudých chlapců nebyl takovýhle geek, čímž se originalita zase trochu srovnává.
No užila jsem si to fantasticky. Zčásti taky díky četným odkazům na osmdesátá léta, která jsem naštěstí zažila, takže spoustu zmiňovaných filmů, seriálů a počítačových her znám. Přemýšlela jsem, jestli by mě to takhle bavilo i kdybych si osmdesátky nepamatovala, a troufám si tvrdit, že určitě ano.
Tuhle knihu jsem nečetla naposledy.

Pozor, velmi návykové. Doporučuju začít číst, až na to budete mít dost času.

Velmi oceňuji čtivý a lehký styl psaní - po několika marných pokusech byla toto konečně kniha, kterou jsem dokázal bez problémů číst i v těch vedrech, co teď panovala. Jinak obecně se jedná o zajímavý a neotřelý příběh, který vtáhne a nepustí, dokud ho nedočtete. A ta kombinace osmdesátkových her a popkultury s RPG tematikou... To prostě nemělo chybu.
Co se samotného děje týče, dalo by se namítnout, že trochu zaváněl klišé (o sirotkovi, který spasil svět - i když tady hlavně ten virtuální) a hlavní hrdinové občas oplývali až nadlidskými schopnostmi, ale ve skutečnosti mi to nijak zvlášť nevadilo. Byla to opravdu taková jízda (díky Magyaně za správný výraz), že jsem to skoro nevnímal.

Jedinou opravdovou výtku bych měl k člověku, který vybral překladatele. Překladatele, který 80. léta asi prospal (nebo byl ještě na houbách). Jazyková úroveň českého vydání byla sice lehce nadprůměrná, ale překlad některých názvů a pojmů byl divný nebo přímo nesprávný (film „Zpátky do budoucnosti” opravdu neznám, zato série „Návrat do budoucnosti” byla skvělá...). A to považuji za velký diletantismus, když je právě na těchto pojmech kniha do značné míry založena.

P.S.: Nevím, jakou knihou se Spielberg nechal inspirovat k natočení filmu Ready Player One, ale tahle to určitě nebyla.
Film knihu zcela vykostil - všechno dobré zmizelo, zůstala jen vnější slupka. A jádro bylo nahrazeno béčkovým romantickým příběhem s trochou akce okolo.

Daly by se vypíchnout nějaké chyby, to víte, že daly. Jenže bych si musela připadat jako zapšklý škarohlíd, protože jsem poslední dny jsem po knize sahala v každé volné minutě (a když volné chvilky nebyly přes den, našly se na úkor spánku). Každé "zaškobrtnutí" navíc vyvažují spousty skvělých nápadů a hlavně všeprostupující a ohromně sympaticky podaná láska k popkultuře. Takže gunterům a hlavně autorovi třikrát nazdar!

Já nevím, kniha byla dobrá, o tom žádná, ale takříkajíc na zadek si z ní vážně kecnout nehodlám. Četla jsem řadu podobných knih, ve kterých některé prvky působily daleko lépe - především pak emoce, které jsem tu výrazně postrádala. To, co za ně autor vydával, mi zkrátka nestačilo. Stejně tak postavy se mi nezdály dostatečně prokreslené a nedokázala jsem si k nim vytvořit pořádný vztah (natož se o ně třeba bát...)
Považuju se tak trochu za geeka, takže mi kniha sedla do noty, přesto má jednu zásadní vadu - stojí a padá jen na popkulturních odkazech, bez nich jako kulis příběh za moc nestojí. Což stačí na dobrou knihu, ale na pět hvězd do není...

GAME OVER. Výborná záležitost nejen pro všechny pc geeky a pařmeny. Napsáno velmi čtivě a děj přímo valí kupředu. I když se jedná o sci-fi, tak vize OASIS coby virtuálního světa, kde miliony lidí budou žít své virtuální životy a přitom se v realitě budou brodit odpadky a chodit se do ní akorát vyspat a najíst, tak nereálná není.

Přečteno během jednoho dne. I přímý přenos olympiády jsem ztišila, aby mě nerušil od čtení a to je co říct! To je pro mě maximální hodnocení...
Jak bylo několikrát řečeno, kniha je jedna velká jízda. Chytne a nepustí. Mně osobně dělala největší radost každá narážka na popkulturu 80. a 90. let, kterou jsem poznala. Např. možnost objednat si na party pangalaktický megacloumák. ☺

Po dlouhé době knihy, která mě chytla tak, že jsem vytáčela celé své okolí kňouráním, že si nemůžu číst (práce, spánek, jídlo, atd). Příběh má spád, není tam moc hluchých míst (jejich důležitost se ukáže až později). Najdeme tu všechno: humor, dobrodružství, napětí, lásky, no prostě všeho na co si lze vzpomenout. Nové čtenáře nemusí odradit ani fakt, že je kniha prošpikovaná odkazy na pop kulturu 80. a i 90. let 20. století, protože spousta věcí je v knize vysvětlena. Nehledě na to, že strejda internet nám dnes řekne všechno.

Jak se stát závislákem na sci-fi?
Krok 1: Přečtěte si Ready Player One.
HOTOVO.

A neříkejte, že byste si ani na chviličku nechtěli vyzkoušet OASIS ;-)

Tak teď se dá dělat jen jedno. Trucovat že nemám čas pustit si film. Prostože tohle bylo neskutečné (chci být trochu originálni, i když Magyino slovo Jizda knihu luxusně vystihuje) a ten si nemůžu nechat ujit. Jinak postavy jsem si zamilovala, děj byl parádni a OASIS bych si chtěla zkusit. A oceňuji nepředvidatelnost. A proč tak stručně?? Jsem dodneška v šoku z celé knihy, PROTO!!

I když jsem teda prvně viděla film (#guilty), který se mi moc líbil, tak musím říct, že kniha je naprostá pecka.. Jsem ráda, že obojí je jiné.. A obojí je dobré... Kniha je každopádně perfektní, napínavá, čtivá, vtipná... Doporučuji!!!

Tak tahle kniha je naprostá pecka! Nápad mi přijde velmi zajímavý, skvěle propracovaný a popravdě trochu děsivý – ta pravděpodobnost, že lidi se radši nechají unášet virtuální realitou a virtuální zábavou, než aby řešili aktuální problémy v reálném světě, mi přijde neskutečně reálná, že by se mohla stát skutečností, ne jen fikcí v knize (dost je možné, že se něco takového děje už teď). Ty odkazy na popkulturu 80. let byly výborně zpracované a já měla skoro až chuť si dělat seznam, co z toho všechno znám a co ještě bych „měla“ prostudovat, abych ještě o něco lépe chápala souvislosti. :-D Čtení mě bavilo, moc jsem si to užila. Byla to neskutečná jízda a ještě teď 2-3 týdny po dočtení jsem fascinovaná a vím, že se v budoucnu ke knize ještě minimálně jednou vrátím.

Příručka americké popkultury správného nerda pro nejen 80. léta. Myslím, že není potřeba nic dodávat, všechna pozitiva už tu shrnul někdo přede mnou, je to zkrátka skvělé a žádný fanoušek sci-fi/fantasy by si to neměl nechat ujít.
Četla jsem to ani ne po roce podruhé a znovu nešlo přestat, ale... Jako ne že bych chtěla něco vytýkat, ale den nemá tolik hodin, aby stihl za 5 let vidět (několikrát, dokonce několiksetkrát) všechny filmy a seriály, hrát (do dokonalého zvládnutí) všechny hry, přečíst (několikrát) všechny knížky a slyšet všechnu hudbu za celá 80. léta. To prostě fakt nejde.

„Chození mezi lidi se hrozně přeceňuje.“

Ready Player One vlastně už od začátku čtenáře vcucne a vyplivne ho až na konci. Nejenže je kniha skvěle napsaná (a přeložená), nejen že je plná skvělých nápadů a propojení, ale ona obsahuje snad tisíc nejrůznějších narážek na pop kulturu 80. let. Ať už jsou to počítačové hry, filmy, seriály, písničky, známé osobnosti, cereálie, nápoje... prostě všechno možné. Chci víc takových knih a víc Ernestů Clinů!

Waw tak toto bola paráda :) Od začiatku do konca to bol riadny nášup. Ani chvíľu som sa nenudila. Napätie hned od začiatku až do úplného konca. Takisto skvelé postavy a nečakané momenty. Dokonca mi ani nevadilo to potterovske klišé (bez kamarátov by to nezvládol). Podla mňa najlepšie súčasné sci-fi :) Ernest Cline to naozaj vie!

Právě doposloucháno a ještě plná nadšení se pustím do chvalozpěvů. V audio naprosto jedinečný zážitek díky rétorovi který si dal tu práci a vyhledal všechny skladby zmíněné autorem a prokládal jimi ta pravá místa, takže jsem se nemusela unavovat hledáním dávno zapomenutých songů. Řemeslně, klasicky postavený příběh. Hrdinové mají určitý cíl, záporák v podobě korporace , milou romantickou linku a v dnešní době nepostradatelnou postavu homosexuála či lesbičku. Dost si zjednodušil práci s propracovaností postav tím, že je vsunul do avatarů a napětí děje ukryl do virtuálního světa. Ale - to je právě to kouzlo. Skvělé.

Tohleto je opravdový nářez. Jedna velká počítačová adventura, která vás pohltí, vy se stanete její součástí a nechcete odejít, protože ji chcete dohrát až do konce a bez přerušení. Napínavé a promyšlené.

Tak tohle bylo přesně to, co jsem od toho očekával. Pro mě téma, o kterém mnohé vím a zároveň něco, o čem jsem ještě nikdy žádnou knihu nečetl. A musím uznat, že šlo o jednu z nejlepších knih, do které jsem se v poslední době pustil.
Akce, hrozby a problémy, které vypadají zvenčí vlastně jako "jen hra", jsou ve skutečnosti mnohem reálnější, než se na první pohled zdají.
Skutečně paráda, jsem nadmíru spokojen!

Za mě úžasný příběh, možná pro to, že miluju osmdesátky, možná proto, že jsem milovala ty staré hry...prostě nejde než nedat plný počet a k tomu tuto knihu zařadit mezi moje oblíbené a čekat na film

Teda lidi, to byl mazec! Trochu pomalejší rozjezd, ale na uvedení do příběhu tak akorát. Následovala pěkná pasáž plná akce, potom intermezzo, kdy sám Parzival si dal trochu pauzu. Pak jsem si musel dát pauzu já, protože jsem narazil na odkaz na Blade runner, který byl u mě další na seznamu k přečtení. Bál jsem se spoileru, takže jsem si musel udělat odbočku a přeskočit pořadí knih. No a potom - ok, dneska přečtu kousek a musím jít spát. Deset hodin, 80 stran do konce. Dobře tak jenom tady k těm Space invaders (oddělovač). Super! Tak ještě do konce kapitoly, to je jen tři stránky. A pár řádek z další, abych věděl... no fajn, tak ještě kousek. Tak dobře, tak ještě jedny Space invaders. A jednu kapitolu. Jedenáct hodin, běž spát! Ale je to už jen 40 stran! Dobře, tak konec si ale necháš na zítra. Nenechal...

Zlatá 80. a 90. létá v plné parádě. Ja sám vlastnil Atari 800 XT a do dnes na něj vzpomínám :-) A Ready player one tuto dobu velmi krásně oslavuje. No mám v sobě pocit melancholie a vzpomínky na dětství. A děj knížky je taky super, palec nahoru a doporučuju!!!

Kde vzal sakra Wade tolik času na všechno to studování Hallidayova odkazu (zálib, koníčků, filmů, her...)? Chápu, že je Wade zatracenej génius a v karavanu někde v hnusnym slumu asi moc zábavy nebude, ale i tak je to jediná věc, která mi trochu v příběhu hapruje, vždyt ještě k tomu chodil do školy.
Pokud pominu to, že jsem zjistila, že jsem lenoch línej, kterej neni schopnej zapamatovat si ani jednoduchej recept, tak tahle knížka je parádní geekovská záležitost, od který jsem se dokázala odtrhnout jenom tim, že mi spadla na obličej, když jsem únavou usnula. Dávám za pět hvězd a asi si jdu zapařit nějakou tu klasiku, co kdyby se to jednou hodilo :)

Při čtení této knihy jsem si zavzpomínal na televizní hry, které jsem s oblibou hrál v dětství, počátkem 90. let. Na Vánoce jsem dostal televizní hry, jak s oblibou říkám - černou bedýnku - a k tomu joystyk. Po čase jsem obdržel televizní hry, do které se dávaly kazetky. Grafika byla samozřejmě ve 2D, ale přesto jsem s hrami strávil mnoho a mnoho hodin skvělé zábavy. Kazetky jsem si pak vyměňoval na burze a také jsme si je vzájemně půjčovali se spolužáky. Nevýhodou bylo, že nešla uložit pozice hry. Playstationy, X-boxy a další platformy jsem nevlastnil. Ale moc vzpomínám na staré klasické hry ve 2D. PC hry ve 3D jsem samozřejmě také hrál. :)

Také jsem někdy navštěvoval automaty s hrami, buď sám, anebo se spolužáky ze základní školy. Později k tomu měla průpovídky naše třídní učitelka, ať si raději pořídíme televizní hry domů a do toho hráčského doupěte nechodíme. :)

Mohu říci, že kniha mne celkově bavila. Skvělé téma, napínavé scény. Myslím si, že kniha určitě zaujme všechny čtenáře, kteří rádi vzpomínají na televizní hry, filmy a hudbu z 80. let a rádi se k nim vracejí.

Prožívat chvíle ve virtuálním světe je fajn, člověk si nalezne spoustu kamarádů, nicméně hráč by neměl zapomínat na tlačítko vypnutí. Jde o to, abychom byli páni nad počítačem a nikoli aby tomu bylo naopak. Měl jsem totiž období, kdy mi pc hry pomotaly hlavu a jen jsem hrál a hrál a nic jiného mne nezajímalo. Naštěstí jsem se však vzpamatoval a hraní jsem omezil na minimum, později jsem s hraním přestal úplně.

Citát, který mne oslovil:

Tehdy mi došlo, že realita, i když může být děsivá a bolestná, je také jediným místem, kde najdeš skutečné štěstí. Protože realita je reálná.

Osmdesátá léta jsem sice nezažila, ale naštěstí spoustu odkazů na různá díla jsem znala. A ty, které jsem neznala, mi v přečtení rozhodně nepřekážely. Napsáno hodně čtivě, ráno mě to vcuclo a po pár dnech s nucenými přestávkami (hlavně práce, žejo) mě to vyplivlo. Potlesk a zasloužených 5 hvězd.

Prostě super knížka, kde jsem si zavzpomínala na dětství, kdy se objevili první videohry a my v zimě trávili tmavé večery právě u nich. Sice občas tam bylo až moc popisu, což já moc nemusím, ale mimo to skvělý děj, který se rychle sunul dopředu a i když od začátku tušíte, jak to dopadne, tak to na napětí a zábavě vůbec nic nebere!

Těžko se to popisuje, ale Magyana to tu v komentáři vystihla asi nejlépe - JÍZDA! A to pořádná. Já měl hry (i staré) vždycky rád a v kombinaci s odkazy na popkulturu 80.let, z čehož jsem některé věci neznal, jsem si to moc užil. Prostě popis virtuálního světa a závod o skryté vejce jsou úžasné a je vidět, že Ernest Cline se v tom vyzná. Jsem zvědavý, jak se mi ve srovnání s Ready Player One bude líbit jeho Armada. Film jsem zatím neviděl, takže bohužel nemůžu nabídnout srovnání.