Žáby v bouři
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
3. kniha v sérii Fantazie o jiné II. světové válce.
O čom je kniha Žáby v bouři?
Operace Bouře je název plánu invaze Rudé armády do Evropy, která byla skutečně plánována v letech 1941–42 Stalinovým hlavním štábem. Zde jsme však v jiném, změněném světě, který se utvářel v předchozích dvou dílech trilogie. Máme zde Velkoněmeckou říši očištěnou od nacismu a Československou republiku, která se po odražení Wehrmachtu v roce 1938 stala motorem nového sjednocení Malé dohody. Ta však přerůstá meze pouhého spojeneckého paktu a směřuje k vytvoření federace, nového podunajského soustátí tří monarchií a jedné, zpola sekula-ristické republiky. Toto směřování děsí zejména prezidenta Beneše, který je ochoten spojit se s kýmkoliv, kdo zabrání návratu Habsburků na trůn. Češi nevěří Němcům ani proradnému Západu, nedůvěřují katolickým Slovákům a nakonec ani svým balkánským spojencům. V národě doznívají ozvěny panslavismu a část Čechů stále sní o velké slovanské říši a věčném bratrství na východě. Realistické a konzervativní síly se snaží o to, aby se Československo postavilo po bok Němců a spojenců v zápase o Evropu. V létě 1942 začíná sovětský vpád do Polska a Češi stále ještě nevědí… (Založil/a: Snicketka)
(Zobraziť viac
)
)





Popis bojů a politiky pro mě vcelku uvěřitelný, opět velmi čtivé a já byl spokojený. Musím před autorem smeknout, byť s jeho alternativním světem ne vždy souhlasím, je velmi pozoruhodný. Jistě někdo nazve jeho práci kvazi historií, ale osobně v tom spíš vidím zatrpklost a závist, jde o nápad a ten se autorovi povedl. Pro mě fandu alternativní historie je to další realita, která mě potěšila a při níž jsem se bavil.
Nicméně výtky mám, nejde ani tak o nesouhlas s cestou jakou autor vytyčil, těžko se může každému zavděčit. Jde o kostru samotnou, na pochopení toho co myslím uvedu příklad Walthera Wevera. V prvním a druhém dílu není o tomto muži ani zmínka (zahyne při leteckém neštěstí v roce 1936 a sním padne idea Uralbomber, tím se Luftwaffe zaměří téměř výhradně na taktickou podporu armády). Ve třetím díle má však důležitou pozici, dokonce velmi a je to právě on, kdo nastartuje po Göringově odchodu v roce 1938 rozsáhlé změny v Luftwaffe. Teď mi nejde o ty změny jako takové, nemám problém je přijmout a uvěřit jim - proč ne. Jde mi o Wevera, proč se tam najednou objevil, proč tu přestavbu autor nenechal na Milchovi či Kesselringovi? Velmi mi ten návrat k profesionalismu připomínal Luftwaffe vítězí od Mike Spika, bylo to zakomponování cizí myšlenky do vlastního textu. To vykrádání mi vůbec nevadí, naopak když je myšlenka dobrá, proč ji nepoužít... Stačí si přečíst práce Viktora Suvorova nebo Konstantina Plešakova a těch společných myšlenek je tam mnoho. Mně tam spíš chybělo to vysvětlení, jak se tam Wever objeví a proč...
Ze tří dílů co jsem zatím četl, je tento jednoznačně nejlepší a mě osobně i přes ty menší chybky potěšil.