Eiculko
Registrovaný: 23.8.2016
Naposledy aktívny: 15.11.2026
Celkom bodov: 20 (Čo sú body?)
Za posledných 30 dní: 1
Profil užívateľa je v inom jazyku
4
V priateľoch
6
Priateľov
Prehľad komentárov kníh užívateľa
| Názov | Komentár |
| Vona | Dva příběhy. Jeden ze Šumavy dle skutečné události v 19. století. Druhý syrový, viacsurový a chvílemi dosti nepříjemný a odporný z 20. století ještě za komunismu. A nedá vám spát a musíte číst a číst dál. Moje první seznámení s paní Klabouchovou - a skládám obdiv. Její barvité a zručné psaní mne dostalo. Popis úžasné přírody Šumavy a všech těch událostí je opravdu obdivuhodný. Od určité chvíle jsem si v hlavě představovala film, tedy spíš horor. A mohl by ho někdo šikovný natočit, co říkáte? Kniha vás nechá napjatou až do poslední chvíle, i když jste ji v určité části chtěli odložit a už se k ní nevrátit. Jsem ráda, že jsem vydržela. Ženy to měly vždy neskutečně těžké. Je tu také vlastně velmi barvitě popsána psychologie násilí předávaného nejen v genech. Ta tíživost toho, v čem děti vyrůstají, proč pak páchají ohavné činy... vždy to jde z rodiny... V lese teď vidím všude vlky a jméno Bréta jen tak z hlavy nedostanu |
| Lotosové střevíčky | Historický román ze staré Číny, který mi darovala kamarádka. Sama bych si knihu viacnekoupila, protože mě historie tímto směrem moc nezajímala. Byla by to chyba. Musím říct, že i když mi často popsané události dělaly hodně zle, kniha mne naprosto pohltila a musela jsem ji přečíst hodně rychle, abych věděla, jak to dopadne. Popis této kruté doby s pro nás nepředstavitelnými tradicemi, konvencemi a bojem s osudem autorka vylíčila velmi čtivě a zajímavě. I proto považuji Lotosové střevíčky za knihu roku a moc ji všem doporučuji. Bylo krásné nahlédnout do této historické doby, kdy se neměla dobře ani otrokyně, ani její paní... Vlastně i muži byli svázáni velmi silně generacemi stejnými pravidly... |
| Uvidíme se v srpnu | Krátká kniha, četla se hezky i přes sem tam nenavazujícího textu. Tento jev, alviace je vysvětlen v úvodu. Příběh je zajímavý, obyčejný i k zamyšlení... Mám ale spoustu otázek, které mne napadaly a chtěla bych i nějaké vysvětlení |
| Staré odrůdy | Jedna z nejhezčích knih, co jsem kdy četla. Příběhy dvou odlišných žen, které sviace na nějakou dobu protnou, vyvíjení ... Rozkrývají se jejich životy a vy nechcete přestat číst, protože to, jak autor píše je úžasné. Jak popisuje přírodu okolo sebe, tak přesně takto ji vidím okolo sebe také, takže pro mne balzám na duši. Příběh je plný něhy i když čtete tu ošklivou realitu |
| Les v domě | Ufffff, tak tohle je velmi lehce řečeno velmi silná káva. Někteří lidé by nikdviacy neměli mít děti a někteří by se k nim neměli přibližovat ani na pět metrů. Zase skvěle napsáno, nemůžete přestat číst, knihu jsem přečetla hodně rychle, ale nemohla jsem po ní spát |
| 15 roků lásky | Kniha není klasická Hartlovina, kdy se popadáte za břicho smíchy. Přes začátek, viackterý mě moc nebavil a přes nečekaný zlom v příběhu, jsem ale hltala stránky a četla rychle a bavilo mě to. Je tu vlastně mateřství a stárnutí z pohledu muže, které pro mě i tak bylo k zamyšlení. Já jsem s příběhem spokojená, i když jsem čekala něco jiného |
| Coura | Coura je taková fajn oddechovka. Často i docela k zamyšlení. Čte se fajn, konec viactrochu překvápko. Jak přežít svého muže byla lepší, ale celkově se mi styl Bernáškové líbí |
| Všechny za jednu | Kniha povídek se mi četla dobře. Každá je k zamyšlení. Asi nejvíce mě zaujala tviaca poslední z azylového domu - ženy umí být mrchy i držet pospolu, tak to je :) |
| Dámský krejčí | Velmi vtipná hra, o to víc, když si to člověk představuje, že sedí v divadle a viackouká a směje se. Jako rychlovku oddechovku doporučuji |
| Na hraně | To jsou tak pravdivé verše ze života! Jsem romantik a tohle mi vyloženě sedlo. viacA to jsem poezii nikdy nečetla. Tolik pravdy k zamyšlení i k úsměvu. Mám od Báry všechny knížky a tak je postupně pročítam |
| Heřmánkové údolí | Krásný příběh plný životní síly hlavní hrdinky. I přes to, co se jí v životě dělviaco nepřestala být optimistkou a se vším se hrdě poprala. život v té době byl opravdu tvrdý, ale lidé se umí semknout a pomoci si v každé době a to mě hřeje u srdce |
| Myšlenky za volantem | Pár opravdu vtipných příběhů ale jinak zklamání. je to škoda, Ebena mám moc rádaviac, ale tohle mi nějak nesedlo |
| Věci, na které nastal čas | Jako by někdo psal o nás... Začátek mi moc nešel číst ale pak se to rozjelo... viacMyslím že kdyby tu nevěru udržel v tajnosti, tak až by ho přešla zamilovanost, uvědomil by si, co má doma a víc se snažil... Byli by si kvit a byli by spolu i když je to těžké |
| Dovolená očima delegátky | Lidi jsou vážně kreténi viac |
| Delegátka pod rouškou nejistoty | první díl je lepší. Ale I tak jsem se sem tam smála. Tentokrát mám ale intenziviacvní pocit autorku vyhledat a obejmout. Úplně je mi zle z toho, co se jí dělo ... |
| Zuzanin dech | Ač knih na toto téma bylo napsáno dost, tahle je prostě jiná. Katalpa umí vtáhnoviacut, umí psát. Tak jakoby bez emocí a zároveň je jich tam hrozně moc... Příběh se čte rychle, poslední třetina knihy je nakonec hodně drsná. |
| Němci | Bohužel, kniha celé to nejzajímavější a nejdůležitější na co jsem čekala že se dviacozvím nakonec poví na dvou stranách... Pro mě zklamání, asi nikomu nedoporučím... Po dotčení jsem dlouho nevěděla co napsat. Pořádně ani teď... Vlastně mě příběh i docela bavil, ale v postavách jsem se šíleně ztrácela a nebyly vůbec důležité.... První moje kniha o válce z druhé strany |
| K moři | Strohý styl psaní mi přišel zajímavý, ale vadily mi chyby - chybějící slova neboviac špatné skloňování. Jinak je kniha zajímavá, na pár stranách rozebrat tolik životů |
| Hana | Nádherný příběh, skvěle napsaný, velmi čtivý. Posledních 100 stran mi bylo zle oviacd žaludku... Doporučuji |
