Tři legendy o krucifixu

Knihu bych si normálně asi nepřečetla, ale rozebírali jsme ji jednou na semináři a tak mi nic jiného nezbylo. Teď jsem ráda, že jsem si tři povídky mohla přečíst. Nejsem věřící, ale Tři legendy o krucifixu mají pro mě i tak velké kouzlo a sílu. Poslední byla sice nejkratší, ale dle mého názoru nejzajímavější a nejpoutavější.
Zeyer používal hodně vzletných popisů, což by mohlo někomu vadit. Mně se knížka četla dobře a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím, protože je v ní opravdu hodně námětů na přemýšlení.

Překvapivě záživné čtivo. První legenda mě něčím okouzlila asi nejvíce, ale ani ta z prostředí Toleda nebyla špatná. Jen u té poslední mi trochu vadil závěr.

Mně se nejvíc líbila první legenda, ta byla úžasná, asi si ji přečtu ještě jednou. Další dvě se mi zdály průměrné, ale ne špatné! Možná to bylo i tím, že ty dvě jsem četla většinou na nádraží, kde si člověk čtení přece jen tolik nevychutná...
Hlavně se mi ale líbil Zeyerův jazyk, který je prostě kouzelný. Zvlášť po tom, co jsem dočetla Párala, to byla příjemná změna...

Tři legendy jsem přečetla spíš ze zvědavosti, četli jsme ve škole ukázku a když jsem četla já, tak místo "Samko byl blažen" jsem přečetla "Samko byl blázen", z čehož mají někteří dodnes legraci, ale stane se. Jsou to neotřelé náměty, ráda bych je zhlédla i ve filmové podobě. A jednou se k nim možná i vrátím ;)