Vyšehrad

První Zeyerův epos, kde básník, znalec historie, líčí vztah básníka k vládcům. Moderní mýtus z počátku českých dějin (Přemysl, Chrudoš..). Autor se pouze nechal inspirovat jednou z verzí na toto téma.

"A smělým krokem kněžně blíží se,
a Libuša upírá velký zrak,
ten hluboký, jejž nelze vyzkoumat,
v němž světlo nebes s nocí pojí se,
na škubající, zbledlou jeho tvář,
a Chrudoš její velebností jat
se zachvěje a mráz mu tělem jde,
a couvá pomalu jak divá zvěř
před velkým ohněm couvá zmatená.
Třikráte zvedá rukou rouhavou
meč proti čelu, na němž sídlí duch,
a třikrát přemůže ho její zrak,
ten velký, plný snů a paprsků . . .
A hlava jeho k prsům kloní se,
strach jímá srdce jeho divoké,
strach nepochopitelný, ohromný,
a Chrudoš zavyje jak šerý vlk,
a prchá z hradu jako proklatec,
a Nynva, bledá jeho zajatá,
a vzpřímí se, jakoby střásala
sen těžký se sebe, pak upírá
na stopu do prachu, již jeho krok
tam zanechal, svůj smutný, plachý hled
a sleduje ji jako lovčí pes . . .
Tak volným krokem vyšla z brány ven
a zmizela, jak v noci zmizí stín . . ."