Macocha
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Macocha?
Nový, bezpochyby nejosobitější a nejosobnější text Petry Hůlové prakticky rezignuje na vyprávění příběhu a v mnoha ohledech překračuje četná tabu dosud v literatuře ctěná. V monologu autorky, která se bez ohledu na počáteční ambice stane úspěšnou spisovatelkou druhořadé literatury, kráčíme od jednoho bolestného zauzlení k druhému: od rozpadu manželství, přes milostně-nenávistný vztah k vlastním dětem, které jí ani v dospělosti nedokáží odpustit, až k reflexi vlastní tvorby. Reálné se zde stýká s představami a jen zvolna hledáme nitky, podle nichž se ve spleti košatých obrazů dobíráme toho, co je příčinou a co následkem, co neotřele žitou skutečností a co alkoholovým excesem. Tématům, kterých se zde autorka dotýká, se v životě vyhne málokdo. Zřídka je však někdo vyřkne s tak bezohlednou upřímností, s tak jasnou rezignací na konvence a s tak omračujícími jazykovými schopnostmi. (Založil/a: Barabura)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Velice se bráním dávat knihám palec dolů. Tvorba této ženy, která "překračuje četná tabu v literatuře ctěná" je mi naprosto cizí. Je to určitě subjektivní hodnocení, ale pro mně je tento styl až na samé hranici psychiatrické diagnozy :( Bohužel. Děj se totálně utápí v sebedestrukci a táhne ke dnu i mně :(
Snaha byla a ačkoliv mi jazyk celkem seděl, do příběhu se ne a ne dostat. Nevím, zda jsem neměla vytrvat, ale každopádně jsem knihu po 1/3 odnesla zpět do knihovny.
Když jsem četla Macochu - ten proud vjemů, myšlenek, halucinací a náznaků rodinných tragédií - nemohla jsem se zbavit pocitu, že i Petra Hůlová si při tom psaní možná občas přihnula. Ok - není to zrovna radostné čtení a trochu tomu chybí příběh, přesto jde o skvělý text. Macocha určitě stojí za pozornost, stejně tak i další knihy nadějné české autorky.
Musím říct, že po přečtení prvních pár stránkách jsem vážně uvažovala, že knihu zavřu. Nakonec jsem knihu dočetla a jsem moc ráda. Vlastně jsem zbytek knihy dočetla poměrně rychle. To, že občas člověk neví na čem je a kde se tam vzalo to a to, mi nevadí, protože to krásně ladí s životem alkoholika. Člověk opravdu neví, co se děje. Nakonec to byly dva krásné večery s Macochou.
